Článek
Změna olympijské distance z kilometru na pětistovku po olympiádě v Riu s ambicemi české posádky zamávala. Po dvou olympijských bronzech v Londýně a Riu na dalších dvou hrách tým absentoval. Hledal správné složení, kolem zkušených borců se točili mladíci.
Kulich, jenž se připravuje v nymburské základně rodinného týmu Fuksových, do posádky naskočil až po testování krátce před šampionátem. Navíc na pozici háčka, který určuje tempo jízdy. Stihne se s ním posádka sžít? Ustojí to psychicky? Otázky, které se před startem domácího vrcholu logicky objevovaly.
Jenže 24letý Kulich si počínal jako mazák. „Odhákoval to jako pánbůh,“ ocenil ho Daniel Havel. A taková pochvala se od majitele dvou olympijských medailí počítá.
„Před závodem mě kluci ujistili, že jsem rozjížďku jel dobře a takhle bych měl jet i finále. A že když předjedeme loď zleva a zprava, tak to bude super,“ tlumočil Kulich pokyny ostřílenějších parťáků. Sousedícími posádkami přitom byli Němci a Maďaři, první dva čtyřkajaky z posledního mistrovství světa.
V Račicích se dívali jen na záda Čechům, kteří se před hlavní tribunou posunuli až na stříbrnou pozici za Portugalce. Ohlas byl bouřlivý. „Měl jsem v hledišti celou rodinu i přítelkyni,“ hlásil benjamínek posádky. Však mezi českými vlajkami na tribuně visel i transparent „Kulich střídá nádheru“.
Zleva Radek Šlouf, Jakub Špicar, Daniel Havel a Michal Kulich a jejich stříbrná radost v Račicích.
„Rodina říkala, že připravují nějaký transparent, ale nevěděl jsem, co na něm bude,“ přiznal Kulich, jenž se vyhnul pozávodní koupeli pro nováčka posádky. „Už se na mě chystali, naštěstí zrovna přijížděla polská loď, tak nemohli,“ oddechl si Kulich, který si zvykl i na popichování od starších parťáků.
„Přijali mě pěkně, ale hlavně Kuba Špicar mi pořád říkal, ať si na tom háčku nezvykám,“ s úsměvem tlumočil narážky od bývalého háčka posádky, jenž se přesunul na třetí pozici v lodi.
Zatímco Kulich vyprávěl novinářům, jeho parťáci se rozprchli za svými partnerkami a dětmi, s nimiž si mohli vychutnávat stříbrnou radost. „Mně vyhrkly slzy do očí hned po dojezdu. Je to pro mě strašně emotivní tady před rodinou, další mezinárodní závod už tu nezažiju,“ tuší 33letý Daniel Havel, otec tří dětí, který si i kvůli račickému šampionátu prodloužil kariéru.
„Stálo to za to. Nelituju jediného okamžiku, kdy jsem byl na tréninku a směřoval k těmhle závodům,“ měl jasno.
Radek Šlouf také pořádně slavil, však má olympijský medailista z Tokia za sebou nelehkou cestu. Kvůli únavovým zlomeninám žeber vynechal loňskou sezonu, nezávodil dvacet měsíců.
Vicemistři Evropy (zpředu) Michal Kulich, Daniel Havel, Jakub Špicar a Radek Šlouf.
„Děkuju klukům, že jsem se vrátil. Jsou v takové formě, že to i mě přinutilo dostat se zase na nejvyšší úroveň a je to hrozně silný zážitek. K tomu podpora rodiny. Někdy nevíte, čím to je, ale cítíte se strašně silní. A já to cítil i od parťáků,“ popisoval nadšený Šlouf.
Špicar zase dosáhl na další mezinárodní úspěch přesto, že mu kariéru komplikovala zrádná Bechtěrevova nemoc.
„Za cílem jsem se podíval na váhu u cíle, kdy byla naše dráha na druhém místě, pak nám to ukázali i trenéři. Celou trať jsem nevěřil, jak jedeme výborně, až jsem byl překvapený, jak nám to sedlo,“ mohl pochválit sebe i parťáky Špicar, jenž může o další kov bojovat v neděli spolu s Havlem na deblkajaku.
