Fuksa slaví vítězný double, zlato mu na krk pověsil Dostál. Medaili vybojoval i deblkajak

V sobotu bojoval do posledních metrů s Rusem Zacharem Petrovem, i tentokrát byl jeho největším soupeřem „neutrální“ kanoista z Ruska Alexej Korovaškov. Fuksa ho ale porazil o více než tři čtvrtě sekundy.

V Portugalsku se trochu rozfoukalo, nejrychlejší první polovinu trati měl Španěl Daniel Grijalba, ale ten postupně vadl. Olympijský vítěz z Paříže nastoupil zhruba 200 metrů před cílem a rychle se posouval vpřed.

V Montemoru-o-Velho zopakoval svůj zlatý double z roku 2013, kdy se na evropský trůn probojoval poprvé, teď už získal svou 21. evropskou medaili.

„Neřeším, kolikáté zlato to bylo, důležité je vítězství. Nebylo to dnes úplně snadné. V první půlce jsem se do tempa nestrefoval, přišlo mi, že musím dohánět. V posledních metrech jsem do toho dal všechno a doufal, že to vyjde,“ líčil Fuksa, který si periferně hlídal Korovaškova, Rusa, jenž už měl v minulosti čtyřletý trest za doping.

„Věděl jsem, že má silné starty a já v sobě umím najít sílu na finiše. Jsem rád, že můžu na téhle trati slavit jedenáctý titul a povedlo se zopakovat to, co v roce 2013,“ těšilo Fuksu.

Při vyhlášení mu zlato na krk pověsil Josef Dostál, olympijský vítěz a čerstvý vicemistr Evropy na kajaku, který na ceremoniál svého krajana chtěl jít jako člen komise sportovců.

Po krátké pauze absolvoval Martin Fuksa ještě finále na deblkanoi s bratrem Petrem, v němž se dlouho drželi v boji o medaile, finiš ale měli soupeři lepší a Fuksovi skončili na ME potřetí za sebou šestí. Tentokrát ale i se silnými ruskými a běloruskými posádkami.

„Jízda byla super, ve finiši jsme ztuhli až moc. Tohle když vypilujeme, můžeme bojovat ještě o lepší pozice,“ vyprávěl zkušenější ze sourozenecké dvojice Fuksa. „Padesát metrů od cíle mi došly síly, ale s tím se dalo počítat, jak foukal protivítr. Jinak dobrý výkon,“ přitakával Petr Fuksa.

Po roce se na stupně vítězů vracejí i zkušení deblkajakáři Jakub Špicar s Danielem Havlem. Vicemistři Evropy z Račic si skvěle rozložili síly a po sobotním sedmém místě ze čtyřkajaku si dokonale zvedli náladu. S náskokem zvítězili Němci Jacob Schopf a Max Lemke, v dramatickém souboji o druhé místo dojeli Češi necelé dvě desetiny za maďarskou dvojicí.

„Hodně si té medaile cením, ráno jsem se cítil hodně unavený, jak jsem blbě spal. Věk oba máme, vedra ke čtyřiceti stupňům byla náročná, tak nechápu, jak jsme to dokázali a kde jsme vyškrábli síly na takový výkon,“ usmíval se 34letý Havel.

„Na to, jak jsme se cítili po všech těch jízdách, jsme byli po startu na nás až nezvykle vepředu, tak jsem věřil v dobrý výsledek. V cíli už jsem věděl, že by to medaile měla být,“ doplnil Špicar. „Teď si dám pivko na spaní a budu rád, že jsem v posteli,“ hlásil.

Velmi dobré finále zajela v krajní první dráze kajakářka Barbora Betlachová, na olympijské pětistovce si připsala páté místo. Přesvědčivě zvítězila Němka Pauline Jagschová.

„V první dráze jsem moc neviděla průběh závodů, což pro mě možná bylo lepší,“ připouštěla Betlachová. „Povedl se mi start, pak v cíli jsem se dívala, jestli jsem pátá, nebo šestá, což by bylo také super, ale dopadlo to ještě lépe,“ radovala se kajakářka, která na kilometru vyhrála finále B.

Na stejné trati kanoistek, která je pro ně neolympijská, se blýskla čtvrtým místem Denisa Řáhová, na medailové pozice ztratila necelou sekundu.

„Byl to kousek, což trochu mrzí, ale chtěla jsem být do pátého místa a to se splnilo. Ke konci jsem se rozhlížela, kde jsem, a viděla, že by to možná ještě šlo na to třetí místo, ale už jsem měla úplně černo,“ přiznávala šestá žena ze sobotního kilometru.

Na deblkanoi na 500 m, rovněž olympijské disciplíně, obsadila Řáhová s Kamilou Šímovou sedmé místo. Opět zvítězila fenomenální Ukrajinka Ljudmila Luzanová spolu s Anastasií Rybančukovou.

„Trochu mě mrzí kousek k pátému místu, v závodě jsem cítila, že jsem blízko, ale dechově i svalově to už byl můj strop,“ přiznala Šímová, která bojovala v týdnu s nachlazením.