Fuksu dělilo 57 tisícin od titulu, na medaili dosáhl i Dostál. Parádní úspěch slaví čtyřkajak

Pro letos dosud neporaženého Fuksu byl nejvážnějším finálovým soupeřem Rumun Chirila, který byl na metě 500 metrů už o čtyři desetiny sekundy vpředu. Český vodák měl sice skvělý závěr, ale nakonec mezi nimi rozhodoval fotofiniš, jehož výsledek mluvil ve prospěch soupeře.

„Každá medaile, kterou získám na vrcholné akci, je pro mě takový hnací motor. Ale samozřejmě jsem v cíli trochu doufal, že jsem o kousek první,“ neskrýval Fuksa.

„Rumun jel dobře. Docela to přepálil a já věděl, že ho ve finiši budu stahovat,“ říkal na adresu Catalina Chirily, jenž si v průběhu kilometrové trati vypracoval značný náskok. „Stahoval jsem ho docela rychle, ve finiši si věřil a říkal si: Hochu, ty to máš dneska marný,“ usmíval se.

Jenže tímto pocitem se nechal trochu ukolébat. „Nevím, kde vyčaroval těch pár centimetrů, zpětně si budu nadávat, že jsem do finiše nešel na sto procent, ale jen na 99, protože jsem myslel, že tam jsem. Ale nebyl, sakra,“ vyčítal si.

Finálový závod kajakářů hodně zostra rozjel Portugalec Pimenta, v polovině trati měl v čele více než sekundový náskok a nikdo už ho nedostihl. Dostál se dlouho držel na pátém místě a chystal si útok na poslední pětistovku.

Vytáhl se na medailovou pozici, o stříbru a bronzu pak rozhodovala až cílová fotografie mezi českým reprezentantem, Maďarem Kopászem a Švédem Nathellem, kterému nakonec připadlo druhé místo rozdílem jediné setiny sekundy. Dostál se musel smířit se čtvrtou příčkou.

„Jel jsem co nejrychleji co to šlo, vydal jsem ze sebe maximum. V cíli byli kluci bohužel o desetinu rychleji, což je trošku škoda,“ zamrzelo Dostála.

„Ale je dobré, že jsem s těmi nejrychlejšími na světě v kontaktu a v dalším závodě se může karta přiklonit na moji stranu,“ věřil s výhledem třeba na odpolední pětistovku.

A po ní se skutečně dočkal medailového ceremoniálu. Vlažný úvod závodu se ukázal být rozumně rozvrženým tempem, když se Dostál posunul na třetí příčku za suverénního Maďara Ádáma Vargu a o osm setin i za Španěla Alexe Graneriho. Českého reprezentanta čeká v Račicích ještě nedělní závod na 5000 m.

„Jsem rád, že se mi to povedlo, neudělalo to radost jenom mně, ale i fanouškům,“ díval se Dostál směrem k tribunám. Další těsný dojezd dopadl v jeho neprospěch. „Snad si štěstí nechávám na důležitější závody, jako je mistrovství světa,“ věří.

Po startu závodu byl až devátý, ale samotný český kajakář o tom neměl tušení. „Za celé finále jsem se podíval jen dvakrát, což je u mě málo, normálně čumím okolo jako kdybych se koukal na tenis,“ usmíval se. Jen jsem před sebou viděl Vargu a věděl, že musím jet. A podal jsem výkon, na který asi teď mám,“ mohl se pochválit.

Čtyřkajak startoval v Račicích poprvé v novém složení, když ostřílené Daniela Havla, Jakuba Špicara a Radka Šloufa doplnil čtyřiadvacetiletý Michal Kulich. A rovnou na háčku, kde určuje tempo.

Češi patřili k velmocem této disciplíny, když se na olympiádě jezdilo na 1000 m, získali medaile v Londýně i Riu. Po zkrácení na pětistovku se poprvé na evropské stupně prosadili až nyní, když se fantastickým závěrem posunuli na stříbrnou příčku za zlaté Portugalce.

„Skvělý zážitek, skvělá jízda a hlavně klobouk dolů před Michalem, jak to jako mlaďoch zvládnul, postavit se na start mezi dvě nejrychlejší lodě poslední doby, mezi obrovská esa. Odhákoval to jak pánbůh,“ smekal dvojnásobný olympijský medailista Havel před Kulichem. „To se hezky poslouchá, zvlášť od takových zkušených borců,“ culil se mladík.

Na sprinterské kanoistické dvoustovce, která je pro ženy rovněž olympijskou trati, dojela na šesté příčce Denisa Řáhová, stejně tak mezi muži Antonín Hrabal.