Článek
První ligový titul získal Schenk s Duklou Kolín v roce 1961, dalších pět pak přidal v Brně, se kterým dvakrát ovládl i Pohár mistrů evropských zemí. První medaili na mezinárodní scéně vybojoval v roce 1962 (stříbro na MS v Moskvě), posléze přišly i olympijské stříbro v Tokiu a bronz v Mexiku, zlato z MS v Praze, kde byl zařazen do nejlepší šestky turnaje, a dva tituly vicemistra Evropy.
V reprezentaci Schenk odehrál čtyři stovky zápasů, po zranění v roce 1973 se vydal na trenérskou dráhu. S muži ČH Bratislava získal tři mistrovské tituly a prvenství v PMEZ, reprezentanty ČSSR vedl na olympijském turnaji 1980 v Moskvě.
V roce 2022 obdržel od volejbalového svazu cenu za celoživotní dílo. „Měl jsem to štěstí, že jsem fungoval v období takzvané zlaté éry volejbalu, kdy jsme měli skoro povinnost dovézt z každé akce medaili. Dokonce až do takových extrémů, že jsme na olympiádě v Mexiku uhráli jenom bronzovou medaili a byli jsme za to ostře kritizováni,“ vzpomínal tehdy.
