Článek
Hodně se vám pod novým vedením změnil biatlonový život?
Hodně bych neřekl, ale malé rozdíly tam jsou. Na Zdendovi je vidět, jak ho trénování baví, s tréninky si hraje, je tam spousta nových pasáží, nenudíme se.
A norský asistent Bartli?
Anders dostal za úkol udělat něco s naší technikou na lyžích. Každý trénink se pohybuje na trati, večer vyhodnocujeme, kam se posunout, což nám dřív trochu chybělo, když byli trenéři většinou na střelnici. Teď je Zdenda na střelnici, Anders na trati a spoustu práce zastane i Aleš Ligaun. Všechno klape, je nás v týmu jen sedm kluků, což je polovina oproti loňské přípravě, všichni chtějí makat, což se mi líbí. Ale samozřejmě, teď můžu všechno chválit, ale my i realizační týmy budeme hodnoceni až podle sezóny.
| Biatlon představí ve Stromovce |
|---|
| V sobotu Michal Krčmář spolu s další olympijskou medailistkou Veronikou Vítkovou představí biatlon i dětem a veřejnosti v pražské Stromovce při akci Prague Sport Games. „Budeme tam mít (od 13 hodin) biatlonový workshop s ukázkou laserové střelnice, přiblížíme, jak náš sport funguje, lidi se budou moct ptát, s sebou budeme mít i kartičky na podpisy,“ říká Krčmář, který se představí i jako fotbalista, v dresu Olympu proti týmu osobností Real Top Praha. |
Objevil norský kouč ve vašem běhu nějaké zásadnější nedostatky?
Ne, že bych o nich nevěděl, spíš nám Anders ukázal cestu, jak se jich vyvarovat. Není to otázka jednoho tréninku, jsou to zažité věci, bude trvat, než se předělají.
Jak funguje komunikace v týmu v angličtině? Už v zimě jste říkal, že u střeleckého kouče je pro vás důležité, aby kvůli množství detailů mluvil česky.
U běhu je to bez problému, Anders je hodně vnímavý a když chceme něco popsat, chytí myšlenku. Navíc nám tu techniku může předvést sám, což usnadní tu verbální komunikaci.
Kolikrát už jste se potkali s Kateřinou Emmons, která má týmu pomoct se střelbou?
Zatím se to rozbíhá. Měla by přijet koncem září, strávit s námi i pár dnů na Pokljuce, před zimou se uvidíme víc. Katka se do biatlonu vžívá, dokáže něco poradit, ale ta spolupráce je spíš otázkou dvou tří let. Přišla k nám v červnu a hlavní střelecká příprava je na konci dubna a v květnu, kdy ještě není tolik fyzické zátěže, Určitě je její přínos pozitivní, ale větší výsledky by mohly přijít později, bude záležet, jak to každý dokážeme zpracovat.
Zatím se zdá, že vám příprava v řádně obměněném týmu jde k duhu. Na letním mistrovství světa v Novém Městě na Moravě jste bral zlato i stříbro. Platí u vás, že povedené léto značí dobrou zimu?
Zatím platilo, že bez ohledu na to, jestli se mi v létě dařilo, zima většinou dopadla dobře… (úsměv) Spíš jsem byl rád, že v létě jsem míval výkyvy ve střelbě, a teď to bylo lepší, i když také ne všechny položky byly ideální. Každopádně jsou takové výsledky povzbuzením, dodají vám chuť, ale platí otřepaná biatlonová věta, že léto zimu nedělá. Ještě je před námi přes dva měsíce práce.
Ale získávat medaile před velmi slušnou diváckou kulisou v Novém Městě bylo jistě příjemné. Už jste si představoval, jak tam pojedete v prosinci Světový pohár?
Na rovinu, trochu jsem se bál, když přišla doba bez Gabči (Koukalové), jestli lidi budou chodit a biatlon je bude zajímat. Ale fanoušci, kteří přišli, dali odpověď, že biatlon táhne a nebyl jen o Gabče, což bylo strašně příjemné. Atmosféra nás vtáhla, po každém závodě, když jsme šli s Ondrou (Moravcem) na stupně, to byl krásný zážitek i teď v létě. Myslím, že nás to jen utvrdilo, že se v prosinci máme na co těšit.
Vy jste přitom do přípravy vstoupil později, při tréninku na kole jste si přetížil koleno.
V květnu jsem byl limitovaný, chodil jsem jenom do posilovny, občas střílet, jinak nic. Trochu jsem měl obavy, ale závody i testy ukázaly, že mi to moc sil nevzalo. Ke konci zimy, až se závody nakumulují, mi může rychleji dojít, ale věřím, že výpadek nebude mít zásadní vliv. Teď nás čeká na přelomu září a října čeká soustředění v tunelu v Německu, pak Pokljuka, Dachstein jako taková stěžejní podzimní soustředění a už je zima za rohem…
