Článek
Ne snad, že by vývoj sezony nenaznačoval, v jakých reprezentacích hledat favority. Jenže až taková nadvláda? To historie biatlonových světových šampionátů nepamatuje.
Ano, před čtyřiceti lety se seřadilo kvarteto sovětských biatlonistek na prvních čtyřech místech, tak jako se to povedlo teď ve sprintu Francouzkám. Ale aby ve výsledkové listině bylo odshora pět vlaječek jedné země jako po mužské stíhačce? Dosud nikdy, Norové psali historii.
Stříbrný Sturla Holm Laegreid, vítěz Johannes Bö a třetí Vetle Christiansen po stíhačce.
Také fanoušci vikingů vybaveni bubny spustili v neděli večer ve fanzoně svůj tradiční koncert, za který si vysloužili od ostatních příznivců uznalý potlesk. Podobně jako jejich krajané na trati.
„Medaile jsou tu neskutečně vysoko, ty jsou pro Nory asi ložené,“ viděl i nejlepší z Čechů Michal Krčmář, že zbytek biatlonového světa ve Vysočina areně zatím o stupně vítězů nebojuje. Což je pro sport škoda.
Norští biatlonoví fanoušci a jejich oslavné choreo po stíhačce mužů, ve které jejich reprezentanti dominovaliVideo: Sport.cz
„Kdyby to nebylo jen o Norech a Francouzkách, bylo by to zajímavější,“ uznával v České televizi Zdeněk Vítek, medailista z mistrovství světa a nyní kouč. „Jsou na tom dobře fyzicky, a když si pomůžou lyžema, udělají si z toho one team show. Nevím, co na ty lyže vytáhli,“ poukazoval, že Norové odskakují svým soupeřům už v servisním kamionu.
Až nyní se naplno ukazuje efekt zákazu fluoru. „Bavili jsme se o tom na začátku sezony, že jestli fluor bude hrát roli, tak v teple na mokrém sněhu, což je poprvé tady,“ vyprávěl Krčmář v jarním novoměstském počasí. „Francouzi se chytli od začátku, Norové se první závody hledali,“ připomněl.
Johannes Bö oslavuje vítězství ve stíhačce.
Však byl hvězdný Johannes Bö po úvodní smíšené štafetě a porážce od Francouzů lehce kyselý, což připomněl i po sprintu. „Je těžké to pochopit, ale v mixu jsme neměli nejlepší materiál. Moje forma byla pak ve sprintu stejná a v něm jsem se cítil mnohem silnější. Dobré lyže jsou klíč, bylo to vidět i u Francouzek,“ hlásil už osmnáctinásobný mistr světa.
Ale bylo by pochopitelně nefér zužovat norskou nadvládu jen na materiál. Příběhy dvou medailistů ukazují, jak silná je v týmu konkurence.
Zlatý ve sprintu Sturla Lagreid by podle pořadí ve Světovém poháru ani závod jet neměl. „Jsem v něm šestý a poslední z týmu. Takže ode mě asi nikdo vítězství nečekal,“ připomínal Lagreid, jehož z pohody vykolejil i prosincový incident ze švýcarského Lenzerheide, kde omylem na hotelu vystřelil ze své malorážky a místo závodu musel na policii.
Vetle Christiansen během sezony dokonce vypadl z norského týmu ve Světovém poháru. Ač od roku 2019 na všech velkých akcích získal s týmem štafetovou medaili včetně olympijského zlata, po Vánocích se místo něj do SP posunul z IBU Cupu Johan-Olav Botn.
A tak má po návratu do áčka i v Novém Městě na Moravě dostatek motivace ukázat svým šéfům, že udělali chybu. Zatím to zvládl dvěma individuálními bronzy.
Největší hvězdou prvního týdne šampionátu je ale jednoznačně Julia Simonová se třemi zlaty. „Smíšená štafeta mi dodala klid, viděla jsem, že servis dělá skvělou práci,“ směřovala Francouzka chválu do buněk a kamiónu.
„Je hustá. Moc jí to přeju. Je výborně připravená, také si prošla různými problémy,“ říká Markéta Davidová o své vrstevnici, která se vloni v kauze odcizené kreditky krátce ocitla i ve vazbě. „To, co předvádí na střelnici, je neskutečné,“ smeká Davidová před schopností přesné rychlopalby rodačky z Albertville. Ve stíhačce sestřelila pět terčů za 17,7 sekundy.
