Už jsem nemohla jet rychleji. Davidová chtěla být s dvěma nulami výš

Oberhof (od našeho zpravodaje) ‑ To je spolu se ztrátou zhruba 24 sekund navíc velmi slušnou výchozí pozicí pro nedělní stíhačku. Bez trestného kola zvládla Davidová sprint poprvé v sezoně.

Berete šesté místo jako dobrý vstup do individuálního programu šampionátu?

Samozřejmě mě mrzí, že dvě nuly nestačily na medaili. Na trati to nebylo tak ideální, jak bych si představovala. Dvě nuly se ale počítají, je to můj nejlepší výsledek na střelnici v sezoně, tak jsem ráda, že to vyšlo zrovna tady.

Co vám pomohlo získat zpět střelecké sebevědomí? V sezoně jste zatím v individuálních závodech pokaždé aspoň jednou minula.

Byla jsem z toho den před závodem trochu nesvá. Ještě večer jsem sušila (nácvik střelby bez nábojů) a snažila se přijít na maličkosti, které by mi mohly pomoct v soustředění, nebo v tom, abych se cítila lépe. Na malý technický detail jsem přišla, i když občas je to i placebo, kdy stačí si myslet, že jste na něco přišli.

Pocit z běhu jste měla podobný jako ve smíšené štafetě? Měla jste ve sprintu třiadvacátý nejlepší běžecký čas…

Asi to bylo podobné. Není to tak, že by bylo něco špatně, ale prostě už nemůžu jet rychleji. Se dvěma nulama bych si představovala lepší výsledek. Na střelnici jsem ale nemohla udělat víc a na trati také nechala vše.

Měla jste startovní číslo tři, do cíle jste dojela jako první ze všech biatlonistek. Byla to na trati nevýhoda?

To si nemyslím. Trochu mě mrzela situace před cílem, kde jsme si malinko překážely s Němkou, která jela na střelnici. Byly jsme tak blbě vedle sebe, tam jsem možná malinko ztratila. Ale ve výsledku by mi to stejně moc nepomohlo…

Před stíhacím závodem ztrácíte na medailové pozice necelých 25 sekund, což je v podstatě rozdíl jednoho trestného kola.

Myslím, že jsem zajela jeden ze svých nejlepších sprintů na vrcholné akci a jsem ráda, že základ do stíhačky mám lepší než v minulosti. Ale těžko z toho něco předvídat…