Hlavní obsah

Černý kašel se přecházet nemá, zjistila Ledecká. Španělský král? Hrozný sympaťák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sezonu triumfálně zakončila už před více než šesti týdny, teprve teď se ale lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká dostala do domovské Prahy. Hned s brzkým budíčkem od dopingových komisařů. „Vypila jsem asi čtyři litry vody, tak kdybych si potřebovala odskočit, omluvte mě,“ usmívala se na úvod vyprávění o perné sezoně a nabitých týdnech po ní.

Ester Ledecká o trápení s černým kašlem i setkání se španělským královským párem. Jsou to sympoši!Video: Sport.cz

 
Článek

Už jste zjistila, co vám zdravotně tak zkomplikovalo první polovinu zimy?

Původně jsem to měla za malou rýmičku, ale jak doktoři zjistili, pravděpodobně to byl černý kašel. Takže když ho budete mít, tak zůstaňte doma a nepřecházejte ho. Já ho přecházela a nedopadlo to dobře, bála jsem se, že už kašlat nepřestanu.

Nakonec se vám povedlo ke třem snowboardovým výhrám přidat ve finále lyžařského Světového poháru i triumf v super-G. Těší vás, že příští rok se termíny světových šampionátů v obou vašich sportech nekryjí?

To je super, jsem nadšená, hned jsem jásala. Jen Tomas (trenér Bank) mi to trochu kazil, když říkal, že v době snowboardového šampionátu je finále lyžařského svěťáku. Tak jsem říkala, že nevadí, budu muset jezdit tak dobře, že už na to finále nebudu potřebovat jet. To je cíl do další sezony. (úsměv)

Jak snášíte jako milovnice závodění posezonní období?

Myslela jsem, že absolvuju ještě nějaké závody FIS, ale trenéři mi to zatrhli, že stačí. Asi jsou unaveni, tak se vymlouvají. (směje se) Pořád je na čem jezdit. V Söldenu je ještě spousta sněhu, v Livignu taky, tak vůbec nechápu, co máme dělat. Jen testujeme, což není tak zábavná část, když si v zimě přezouváte lyžáky. Kdyby to bylo na mně, dala bych snowboardové závody v týdnu a lyžařské o víkendu a sezonu prodloužila minimálně do začátku června.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Trojnásobná olympijská vítězka ve snowboardingu a sjezdovém lyžování Ester Ledecká měla na tiskové konferenci skvělou náladu.

Úpravy kalendáře závodů se řeší i se závodníky.

Jsem ve skupině holek na WhatsAppu, ale spíš chtějí závody ubírat. Ve spoustě věcí se tam neshodneme, nevím, jak by se tvářily, kdybych vyrukovala ještě se snowboardem. (úsměv)

Opravdu by se vám zamlouvala téměř celoroční sezona?

Z marketingového hlediska je to kravina, lidi už jsou naladěni na letní sporty, lyžování je teď nezajímá, když můžou maximálně na ledovce. Ale z pohledu lyžařky? Pojďme do toho! Přes léto můžeme jezdit v Chile, mohli bychom do sezony naskočit a vyskočit, jak se nám zachce, jako to mají tenisté.

Jisté zatím je, že už končí snahy o ambiciózní projekt přeshraničního sjezdu ze švýcarského Zermattu do italské Cervinie.

To je dobré rozhodnutí, ze šesti závodů se tam neodjel ani jeden. Pro mě bude i lepší, když bude sezona začínat v Americe, kde můžeme předtím trénovat.

I léto bez lyžování máte ale pořádně nabité. Jaké dojmy jste si odnesla z převzetí ocenění za nejlepšího sportovce Evropské unie u španělského krále?

To byla hrozně zajímavá zkušenost. Se všemi sportovci jsme se potkali ve španělské agentuře, která to zajišťovala, a pak jeli do paláce. Všichni mluvili jen španělsky, dostávali jsme hodně dlouhé instrukce, aspoň myslím. Pak jsem pochopila, že nám ukazovali nástupy a pán mi sdělil, že jakmile uslyším jméno nějakého Juana, mám vstát. Jméno jsem si samozřejmě nezapamatovala a byla ve střehu, kdy se chlápek vedle mě zvedne. Pak to bylo strašně fajn, král i královna jsou hrozní sympoši. Koktejl party pak byla strašně uvolněná, s králem jsme pokecali, jak oba máme rádi Sierra Nevadu, to bylo strašně milé.

Také jste se těšila na setkání s norskou biatlonovou hvězdou Johannesem Thingnesem Bö v rámci sponzorské akce.

Byli jsme v Courchevel na Ski Clinic Richarda Mille. Měli jsme na můj vkus dlouhou večeři a bylo tam hodně sportovců, které běžně nepotkám. Třeba kanadský šermíř Myles Chamley-Watson je super týpek, byl tam francouzský freediver, skialpinista. Sporty, které nemám čas sledovat, ale vyprávěli mi třeba, jak se při freedivingu smrsknou plíce na velikost pomeranče.

S Johannesem Bö jste si byla i zastřílet. Jak vám to šlo?

Nakonec docela dobře. Hlavně když mi nestál za zády, to jsem pak byla nervózní. Ale když stál opodál, šlo mi to a dával dobré rady. Jako kouče bych ho brala, kdyby jednou… (úsměv)

Co říkáte na návrat pětatřicetiletého Rakušana Marcela Hirschera do Světového poháru v barvách Nizozemska?

To je úžasné. Někdo by mohl říct, že je starý, ale když chce dál závodit, proč ne, já mu budu fandit, i kdyby dojížděl padesátý. Hlavně je to super pro sport, lidi na něj budou čekat klidně do vysokých startovních čísel.

Vy jste o šest let mladší, ale také vás spousta mladých lyžařů a snowboardistů označuje za vzor?

To je na jednu stranu špatná zpráva, že jsem stará, ale dobrá, že můžu být idolem. To je moc hezké, ale taky zodpovědnost, že si musím hlídat, abych se nechovala jako úplný debil. Ale o to bych se snažila, i kdybych nebyla vzorem. (úsměv)