Článek
Devětadvacetiletá lyžařka se ale od českého prostředí neodstřihla. Letos s reprezentací, kterou má nově na povel Němec Falk Göpfert, absolvuje více soustředění, když už pomýšlí i na příští olympijské hry za téměř čtyři roky.
Proč jste se rozhodla častěji připojit k českému týmu?
Máme nového trenéra, tak jsem si říkala, že to je takový impuls, a příprava je hodně postavena na vysoké výšce. Třikrát jedeme do nějakých 1800 metrů, tak jsem chtěla jít touto cestou, protože další olympiáda se pojede ve výše položeném středisku (La Clusaz), tak mi může prospět, když si vyzkouším, jak mi to sedí. A také jsem chtěla být v týmu, který se obměnil. Mně hodně záleží na kolektivu a atmosféře, nechci být mimo. I kvůli týmovému sprintu, který určitě pojede některá z mladých holek. Udělaly velký pokrok, tak bychom mohly něco zajet.
V reprezentačním A týmu je s vámi jen dvacetiletá Kateřina Dušková, další její vrstevnice jsou v béčku. Jak si sedíte s kolegyněmi téměř o dekádu mladšími? Vzhlížejí k vám?
Ty holky o tréninku hodně přemýšlí a jsou chytré, zajímají se i o moji přípravu. Ale jinak myslím, že se věkem přizpůsobím já a jdu trochu níž. Vtipkujeme, já si užívám tu uvolněnou atmosféru. Nemyslím, že bych byla už nějaká stará, rozdíl není tak velký a chci, abychom se mezi sebou znaly.
Znala jste už dříve kouče Göpferta, jenž působil u rakouské reprezentace?
Vídala jsem ho na Světových pohárech, ale nevěděla jsem přesně, kdo to je. Občas nám ale pomáhal i na trati, dával informace, tak jsem si říkala, že k nám bude mít blízko. (úsměv)
Ale pořád máte svého norského trenéra.
Ano, mám, Falk se na tréninky dívá, dává připomínky, co bych mohla zlepšit. Spíš mi dává nápady než nějaké příkazy. Trénink nelámu přes koleno. Když cítím, že jsem hodně unavená nebo přichází nějaká nemoc, třeba den vypustím, protože to bude v důsledku lepší, ale k tomu jsem si musela dojít věkem.
Co Göpfert přinesl nového kromě vysokohorské přípravy?
Hodně hodin tréninku, což jsem si říkala, že by pro mě mohlo být dobré, když se najde balanc, abych zase nebyla moc unavená. Letos mám natrénováno nejvíc hodin, asi o čtyřicet víc. Za ten rok je to k 900 hodinám čistě tréninku, tak si musíte hlídat, aby nepřišly nemoci, protože se to pak těžko dohání.
Loni před startem sezony vás nemoc ovlivnila. Šla jste letos prevenci ještě víc naproti?
Já myslím, že jsem přišla na příčinu. Věnovala jsem se podobně jako třeba cyklisti heat trainingu, kdy se hodně nabalíte, jedete třeba doma na trenažeru a vnitřní teplota se dostane až na nějakých 39 stupňů. A tělu už se to zřejmě nelíbilo, když jste ještě dehydratovaní, aby se tvořily červené krvinky obdobně jako když jedete do výšky.
Mluvila jste o příští olympiádě ve Francii, opravdu už pomýšlíte až na další vrchol čtyřletého cyklu?
Nejdřív jsem počítala, kolik mi je, abych se k tomu nějak dostala. Ale když jsem viděla třeba Astrid Slindovou (38 let), Kerttu Niskanenovou (38), Jessiku Digginsovou (35), jak jezdily výborně, tak si říkám, že i kolem třicítky začínají mít některé holky nejlepší výsledky. Přemýšlím nad další olympiádou, chtěla bych to završit ještě lepším výsledkem. Sedmé místo letos bylo krásné, ale mrzelo mě, že jsem nestartovala na padesátce, na kterou jsem si věřila ještě malinko víc.
Zleva šéftrenér reprezentace Falk Göpfert a reprezentanti Kateřina Janatová a Jiří Tuž.
I pro vašeho partnera Jamese Clugneta je olympiáda v jeho rodné zemi jistě motivací.
Určitě by tam chtěl jet a myslím, že by to mohlo být celé hezké. I teď v Itálii, jak tam mohla být rodina a lidé z Česka, byla atmosféra skvělá a chtěla bych to zažít znovu.
Světový pohár začíná 27. listopadu ve finské Ruce, vy už si ale zazávodíte v norském Beitostölenu o týden dříve. Proto, abyste tušila, jak na tom jste?
Pojedu s Norkami, takže tam vidíte, jak pak zhruba můžete dojet i na Světovém poháru, ztráta může být podobná, pokud tam pak nevyhraje třeba Frida Karlssonová o minutu. Bude tam testovat i český tým, tak se uvidíme se servisem a bude ještě možnost zapracovat na lyžích.
Mimochodem, co jste říkala na vystoupení Therese Johaugové, která na mistrovství světa v půlmaratonu byla rychlejší než všechny evropské specialistky? Vy jste se také věnovala atletice, lákal by vás po kariéře třeba maraton?
Therese mě vůbec nepřekvapila, vždycky běhala dobře. Má vysoké VO2 max, techniku má jinou než běžkyně, ale dokáže to urvat. Mě atletika vždycky bavila, z juniorek mám medaili z mistrovství republiky na steeplu. Ale přejít na maraton, jak to udělala Eva Vrabcová Nývltová, by mě nelákalo. Spíš si myslím, že budu radši lyžovat a až budu mít děti, nevím, jestli bych chtěla úplně pokračovat.
