Článek
Spolu s německým týmem, jehož je druhou sezonu součástí, už Zabystřan sjezdový kopec opustil, zbýval jim týden na svahu pro super-G. Italský tým ještě sjezd piloval, když pětadvacetiletý Franzoso po jednom skoku upadl, hlavou narazil do lavinové zábrany a na následky poškození mozku zemřel.
„Lyžařský svět je malý, samozřejmě jsme se znali a potkávali, prohodili pár slov,“ popisuje 27letý Zabystřan, jenž v Chile trénoval čtyři týdny. „Spíš jsem se pak bavil s ostatními kluky z Itálie, kteří s ním letěli, bydleli tam na apartmánu a znali ho celý život, ty to pochopitelně hodně zasáhlo,“ vypráví.
Italský tým v čele se zkušeným Christophem Innerhoferem pak ze soustředění předčasně odcestoval.
Zesnulý Ital Matteo Franzoso na archivním snímku.
Tragická událost opět otevřela debaty o bezpečnosti lyžařů. „Každý jde za hranu, zkouší nové věci. Stálo by za to se víc bavit o zabezpečení sjezdovek, helmách a dalším vybavení,“ říká Zabystřan.
Povinnou výbavou sjezdařů při závodech už jsou airbagy chránící páteř, nově také neprořezné kalhoty, které Zabystřan využívá i při rychlejších trénincích. „Když spadnete, ta lyže je jako nůž. Zároveň si na to vybavení zvyknete. Budu nosit i vrchní díl, který ještě není povinný,“ plánuje.
Důležité je ale i zabezpečení sjezdovek, které při trénincích logicky nemůže být na takové úrovni jako při Světových pohárech.
„Třeba ve Švýcarsku mají při svěťáku dvě stovky vojáků, kteří dva týdny připravují závod se vším zabezpečením, to tady nejde. Na druhou stranu na jižní polokouli létají skoro všichni, tak by to chtělo investovat, aby tam bylo víc sítí. Zrovna v tomhle místě asi nikoho nenapadlo, že by se mohlo něco stát, ale dřevěný plot vedle trati nemá co dělat,“ ví Zabystřan.
Mezinárodní lyžařská federace FIS se na svém zářijovém kongresu na tragickou událost snažila reagovat. „Mám zprávy, že by do Jižní Ameriky měli jezdit lidé z Evropy a pracovat na větší bezpečnosti sjezdovek,“ kvituje Zabystřan.
„Je to závodění, každý se snaží posouvat a k pádům bude docházet. Jde o to, aby následky do budoucna byly co nejmenší,“ říká sjezdař, jenž má za sebou životní zimu, v níž se na třináct setin přiblížil stupňům vítězů ve Světovém poháru a probojoval se do finále seriálu.
Slibnou formu naznačily i výsledky závodů v Chile, kdy i proti několika závodníkům Světového poháru dokázal dvakrát vyhrát a jednou dojet druhý. „To mě potěšilo a je to dobré i z pohledu získávání FIS bodů, abych měl pak výhodnější startovní číslo,“ vysvětluje.
Příští týdny stráví v Evropě, než se přesune na americký sníh a první rychlostní závody v Copper Mountain na přelomu listopadu a prosince. V už osvědčeném módu v rámci německé reprezentace.
„Hlavní trenér odešel k Rakušanům a do té pozice se posunul Andreas Silberleithner, který byl jeho zástupcem. Já ho mám strašně rád, je pohodář, má výborný náhled na techniku, zatím to funguje skvěle,“ pochvaluje si rodák z Kadaně.
