Článek
Po hrách v Pekingu jste nechala úvahy o budoucnosti otevřené. Vstupujete nyní na cestu, jejíž cíl leží v Cortině?
Láka mě skončit v Itálii, byla bych ráda, kdyby se to povedlo. Ale jsou to ještě čtyři roky. Nebudu slibovat, že vydržím do olympiády, půjdu rok po roku.
Jak jste dobíjela baterie po bronzovém olympijském roku?
Vlastně jsem nestihla klasickou dovolenou, ale v květnu jsem byla na kole na Kanárech. To byl super relax, mám to tam strašně ráda.
Následná letní příprava proběhla podle plánu?
Po olympiádě je to vždycky trochu jiné. Měla jsem víc volna, jezdila jsem hodně na kole. Pak mě bohužel na šest týdnů zbrzdilo zranění, upadla jsem při běhu a roztrhla si koleno. Vyžádalo si to dvanáct stehů, oteklo to a nemohla jsem vůbec ohnout nohu. Musela jsem upravit trénink, ale od srpna jsem už byla na ledě. Čtrnáct dnů jsem trpěla, strašně to bolelo. Ale pak se to srovnalo.
Martina Sáblíková před odletem do norského Stavangeru.
Stihla jste i testovací závod na oválu v Inzellu. Jak jste byla spokojená?
Po deseti dnech na bruslích jsem jela trojku a necítila jsem se extra dobře. Ale čím déle jsem na ledě byla, tím to bylo lepší. Svou roli sehrálo i to, že si po patnácti letech zvykám na nové nože. Značku, kterou jsem používala, přestali před třemi roky vyrábět a letos jsme vyčerpali poslední zásoby.
V čem je nový nůž jiný?
Každý materiál se na ledě chová jinak, jinak se vrací. Řešili jsme i nový systém uchycení na botu a trvalo týden, než jsme našli ideální pozici. Já jsem na to dost citlivá, takže jsme posouvali nože po milimetrech sem a tam, ale nastavit to stejně jako předchozí model prakticky nejde. Nože jsou navíc o centimetr delší, takže jsem zakopávala. Dokonce jsem při prvním startu upadla. To bylo docela komické.
Čekala jste takové komplikace?
Docela mě to překvapilo, nečekala jsem, že to bude v uvozovkách tak drastické. Možná za tím byla i vynucená letní pauza, nemohla jsem tolik jezdit na kolečkových bruslích. Už se mi ale začalo jezdit dobře. I když to zpočátku byla alchymie a Niki (Nikola Zdráhalová) se mi smála, že v zatáčkách šlapu zelí. (smích)
