Článek
"Neuvěřitelná hrůza, co se s námi děje. Takovou jsem ještě nezažil. Kdybychom hráli špatně, člověk by to pochopil. jenže my jsme byli proti Mönchengladbachu a před tím i proti Stuttgartu jasně lepší a nakonec jsme nevyhráli. V sobotu to s Borussií vypadalo, že tři body zůstanou doma. Moc by nám v tabulce pomohli, jenže šest minut před koncem jsme dostali vyrovnávací branku a všechno bylo zase špatně.
Trenér mě pověřil víc než dřív obrannými úkoly. Mám podržet míč, organizovat naši hru, do níž se v minulých utkáních vkrádal chaos. Dokážeme tvořit, vynutit si tlak, střílíme, máme šance, ale nepadá nám to tam. A pak stačí jedna chyba nebo trochu smůly a inkasujeme. Zákonitě jsme na tom psychicky strašně špatně, i když máme dobré a zkušené mužstvo.
Nikdo si samozřejmě nepřipouští, že bychom sestoupili, ale boj o záchranu už bereme jako realitu. Po minulé úspěšné sezóně to je neuvěřitelné. Logicky se v této situaci hovoří o změně na místě trenéra, jenže v Dollovi problém není. On dělá maximum, připraví nás dobře, víme, co a jak máme hrát. Vlezeme na trávník, nepovede se první věc a je zle. Nebo vítězství ztratíme v závěru. Je to zkrátka v nás a musíme doufat, že co nejdřív přijde ten správný zlomový zápas a vyhrajeme.
Pro mne je pozitivní alespoň fakt, že po operaci zlomené ruky a přetržených ramenních vazech jsem už v pořádku a mohu hrát bez obav. Moc se těším na sraz reprezentace. Tam přijdu na jiné myšlenky, pookřeji a snad se dočkám vítězství. Do Hamburku bych si pak chtěl odvézt z Prahy co nejvíc pozitivní nálady. Ta nám chybí nejvíc."
