Článek
Na neúspěších minulé sezóny si vylámal zuby věhlasný trenérský odborník, rekordman v počti získaných trofejí, Giovanni Trapattoni. A to i přes to, že z Itálie přivedl velkou hvězdu - Tomassona a některé další známé hráče. Ale mužstvu se nedařilo, italský trenér stále měnil sestavu, mnohokrát se stuttgartští diváci dočkali prohry či pouhé remízy, s čelem tabulky nemělo jejich mužstvo nic společného. Poté, co "Trap"dostal padáka, zasedl do výbušného křesla nečekaně Armin Veh. Pro svět poměrně neznámý kouč měl být jen provizorním řešením, ale tým vede dodnes.
Cenné pro příznivce VfB je to, že poslední úspěchy mají na "triku" velmi mladí hráči, přečasto odchovanci klubu. Dnešní sestava, respektive ta, která přivezla tři body z Hannoveru, se nehemží velkými postavami lehce nedávné minulosti. Stálicí je gólman Hildebrand, který v Hannoveru odehrál své dvousté ligové utkání. V obraně se představili Hilbert, Tasci, Delpierre a Boka. V záložní řadě tvrdí muziku mexický reprezentant Pardo, kterého doplňují Gentner, Hitzlsperger, v sobotu alternoval Khedira, střílení gólů mají v popisu práce da Silva, Gomez, Streller či Brazilec Cacau.
Že vám ta jména nic neříkají ? Nejvyšší čas naučit se je... Právě Gomez je zatím nejlepším stelcem mužstva se šesti góly. I když jeho jméno zní hodně jihoamericky, v kapse nosí německý pas a je stabilním reprezentantem do jedenadvaceti let. Vytáhlý, ale dostatečně rychlý, s tvrdou střelou, to je krátká charakteristika. V sobotním utkání v Hannoveru se sice prosadit nedokázal, ale zastoupili ho spoluhráči Hitzlsperger a Cacau, kteří za pět minut obrátili vývoj zápasu daného úvodní brankou Rozenthala. Není náhodou, že právě Stuttgart se může chlubit druhým nejlepším útokem v bundeslize, hned za Brémami. Obrana občas skřípe více, než by se slušelo, ale pozitiva zatím ve hře VfB převažují.
Díky výhře v Hannoveru, zaváhání Brém doma s Dortmundem (1:3) a proměnlivým výkonům Bayernu se dostal VfB na první příčku - poprvé od roku 2004. Švábsko si začíná vzpomínat na začátek devadesátých let a mistrovskou éru trenéra Christopha Dauma, na to jak nejlepší týmy proháněli v typickém bíločerveném dresu borci jako Elber, Balakov, Bobič, Soldo, nebo o něco dříve Klinnsmann, Allgöwer, K.H.Förster a mnozí další. Historické repete by nemuselo být pouhou fikcí.
