Hlavní obsah

Od loučení k podzimní euforii. Liga mistrů se mi fakt nepřejí, říká nenápadný plzeňský žolík

Robert NeumannSport.cz

Šest let žije ve stínu Limberského, Krmenčíka a dalších hvězd Viktorie. Nikdy neměl silnou pozici, jako oni. Jiný je i povahově, oproti šprýmařům v plzeňské kabině je tichý. Ztělesněný pohodář. Obránce i záložník Jan Kovařík však Viktorii odvádí skvělé služby, střílí i důležité góly. Naposledy zkraje prosince, kdy brankou pomohl k výhře nad AS Řím v Lize mistrů a k postupu do jarní fáze Evropské ligy.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Jan Kovařík střílí vedoucí gól Plzně proti AS Řím v Lize mistrů.

Článek

Jak se vám žije mezi plzeňskými „rošťáky"?

(směje se) Úplně v pohodě. Jasně, jsem trošičku jiný typ než někteří kluci, ale s nikým nemám problém. Jsem přizpůsobivý. Jsme dobrý mix, naše povahy se dobře doplňují.

Zkazili vás trochu za ty roky?

Naučil jsem se při pohárových výjezdech trefovat před tréninky světelnou kostku u střech stadionů. Jinak jsem pořád stejný. V Plzni se cítím hrozně fajn, jít sem byl správný krok. Jen těch vtípků v kabině i na tréninku...

Povídejte.

Horvi byl Horvi (bývalý kapitán Pavel Horváth), takového borce na fórky jsem nikde jinde nepotkal. I mně několikrát stáhnul trenky, když jsem si na hotelu nesl jídlo, někdy jsem neměl spodní prádlo. Ale legrace je pořád. K Plzni patří, mužstvo ji potřebuje. Někdy vtípek schytáte, jindy rozdáte.

Patříte do skupiny hráčů, kteří pendlují mezi hřištěm a lavičkou. V lednu jste byl dokonce na odchodu do Jablonce. Kde berete psychické síly prát se stále s osudem?

Nejsem takový, že když třikrát za sebou nehraju, zabalím to. Situace mě naopak namotivuje. Zakousnu se. Loni v létě jsem si v závěru přípravy zlomil kotník, naskočil jsem až v listopadu. V lednu jsem nevěděl, co bude. Bavili jsme se, jestli nebude lepší jít se na půl roku rozehrát. S Jabloncem to bylo předběžně domluvené, ale v zimě se mi celkem dařilo, tak jsem zůstal. Nakonec jsem na jaře odehrál včetně duelů se Sportingem v Evropské lize šestnáct zápasů. Skvělá bilance.

Jste vyhlášený flegmatik. S kritikou se vyrovnáváte snadno?

Pokud mě někdo v médiích kritizuje, nevím o tom. Nesleduju ani sociální sítě. Nezamořuju si hlavu negativními věcmi. Proč bych měl? Vím přece nejlíp sám, jestli jsem hrál dobře nebo špatně. Takhle mám čistou hlavu, můžu se na fotbal plně soustředit.

Evidentně vám to svědčí. Po doléčení zranění jste se v závěru podzimu dostal do výtečné formy. Neštve vás, že je zimní pauza?

Upřímně, mrzí mě, že podzim skončil. Slušně jsem se rozehrál. Ale na druhou stranu, kluci, kteří ho odehráli celý, toho mají plné kecky. Je třeba vypnout, odpočinout si. Doufám, že do jara nastoupíme ve fazoně, v jaké jsme podzim dojeli.

Zakončil jste ho třemi góly, včetně premiérové trefy v Lize mistrů. Byla branka Římu vaší životní?

Gól Římu si budu pamatovat hodně dlouho. Doufám ale, že nebyl poslední, rád bych si Champions League ještě zahrál. Ta znělka, plné stadiony, vynikající soupeři. Toho se člověk nepřejí. Výhra nad semifinalistou posledního ročníku Ligy mistrů byla super završením podzimu. K tomu postup. Fakt bomba.

Vážíte si nynějšího úspěchu víc než postupu z roku 2013, kdy jste v závěrečném duelu ve skupině Ligy mistrů porazili v Plzni CSKA Moskva?

Teď jsem si zahrál víc, čtyři celé zápasy. Navíc jsem dal gól v postupovém zápase. Byl jsem na hřišti i před pěti lety, kdy vstřelil ke konci vítězný gól Tomáš Wágner. Jsou to dva neskutečné zážitky.

V české lize po podzimu ztrácíte čtyři body na Slavii. Nakolik věříte obhajobě titulu?

Bude to moc těžké, záležet bude na startu do jara. Když se nám povede, Slavii můžeme dostat pod tlak. Nevím, co čekat od nadstavbové části, bude se hrát poprvé. Doufám ale, že to nakonec všechno zmákneme.

Reklama

Související témata: