Hlavní obsah

Gól hlavou jsem snad ještě nedal ani na tréninku, smál se olomoucký Hála

Olomouc

Krajní obránce či záložník olomoucké Sigmy Martin Hála kvůli vážnému zranění kolene nehrál ligový zápas dlouhých jedenáct měsíců. Do sestavy a hned základní, se vrátil až v 7. kole právě probíhajícího soutěžního ročníku v duelu proti Teplicím a návrat oslavil stylově. Parádní výkon korunoval gólem, kterým pečetil výhru svého týmu 2:0.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Vpravo Martin Hála z Olomouce, autor druhé branky proti Teplicím.

Článek

Trefil jste se pro vás netradičně hlavou. Už se vám to někdy podařilo?

V soutěžním utkání určitě ne a myslím, že ani na tréninku.

Jak jste gólovou situaci viděl?

Bylo to hlavou, ramenem. Nevím. Gól se ale počítá a byl strašně důležitý. Vyhráli jsme a jsem za to rád.

Překvapilo vás, že vám obrana soupeře darovala tolik prostoru?

Vůbec ne. Čekal jsem, že do míst, kam jsem nabíhal, míč přiletí. Pro obránce jsou takové situace vždycky těžké. Spíše šlo o to, jak to trefím. Hlavičkář prostě nejsem.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Zleva Martin Hála z Olomouce a Patrik Žitný z Teplic.

Skórovat hlavou jste však mohl už i o chvíli dříve. Chyběly centimetry, že?

Kousek scházel. Trochu mě obránce Teplic zezadu postrčil, jak jsem si to připravoval. Škoda. Na podruhé to ale vyšlo, takže paráda.

Bylo to pro vás složitější, než napovídá výsledek. Souhlasíte?

Jasně. Dali jsme rychlý gól, z Teplic to spadlo a najednou neměly, co ztratit. Hrály v pohodě, my byli naopak bojácní. Asi pod tím tlakem, že jsme poslední dva zápasy ztratili, ač jsme v nich vedli. Naštěstí jsme si to ale tentokrát pohlídali. Výhra nám do dalších bojů pomůže.

Teplice měly nejvíce šancí v deseti, po vyloučení Kubeše. Čím to bylo?

Když vás je o jednoho míň, hrajete vabank s tím, že buď to vyjde, nebo ne. Kdybychom dali na 3:0, položili by se, a zřejmě bychom ještě nějaký gól přidali.

Klíčové v té chvíli byly tři zákroky gólmana Michala Reichla?

Rozhodně. V této sezoně při zranění Miloše Buchty dostal šanci a zatím chytá výborně. Dnes to znovu potvrdil a my mu můžeme jen poděkovat.

V průběhu zápasu jste měnili rozestavení. Jak náročné to pro vás bylo?

Posouvali jsme to podle průběhu. Chvíli jsme hráli vzadu na čtyři, pak zase na tři. Nevím. Jsem hlavně rád, že hraji, a tak toto neřeším. Trenéři nás na to ale připravují, takže zhruba víme, jak to má vypadat. Jde je o to říct si, teď hraji to nebo ono.

Celé utkání jste absolvoval po dlouhé době. Jaké to z vašeho pohledu bylo?

Na konci jsem toho měl plné kecky. Zápasové tempo, to je úplně něco jiného, než když jste jen v tréninku. I za béčko je to jiné. Rozdíl je veliký. Celkově jsem to snad ale zvládl a doufám, že teď už to bude jen lepší a lepší.

Takže zranění je už definitivně zapomenuto?

Musím zaklepat, koleno mě už nebolí. Takže je to dobré. Když jsem šel na zápas, už jsem na to nemyslel. Je to zkrátka v pohodě.

Reklama

Související témata: