Hlavní obsah

Zimní příprava po dvanácti letech? Odneslo to koleno, tvrdí Sivok

Karel FeltPrávo

Dvanáct let hrál šestatřicetiletý stoper Tomáš Sivok v zahraničí a neznal pojem tvrdá zimní příprava. V létě se vrátil a teď si fotbalisty nemilovaný pojem nejen připomněl, ale prožívá ho se vším všudy, což se ale nelíbí jeho kolenu...

Foto: Jan Homolka, ČTK

Fotbalisté českobudějovického Dynama v zimní přípravě. Na snímku jsou útočník Ivo Táborský (uprostřed) a obránce Tomáš Sivok (vpravo). Toho nyní zabrzdilo koleno.

Článek

Po kolika letech absolvujete klasickou českou zimní přípravu?

Po dvanácti. Je to úplně něco jiného, než na co jsem si zvykl. V zahraničí jsme měli krátké volno a pak třeba jen týden přípravy mezi podzimní a jarní částí ligy. Bylo to hlavně o míči. Po návratu domů jsem sice věděl, do čeho jdu, ale abych se přiznal, není to pro mne v mém věku nic moc. Momentálně ani netrénuju, protože mám oteklé koleno. Bohužel to je následek nezvyku a umělé trávy. Musel jsem vysadit, takže plavu, posiluju, jezdím na rotopedu a chodím do fitka, kde se potkávám i s hokejisty. Už vyhlížím soustředění na Kypru, kde se budeme připravovat a hrát na přírodní trávě. Naštěstí tyhle galeje, které jsou ale nezbytné, skončí brzy i klukům.

Alespoň se jim vyhnete...

Pro mne to není příjemné. I když tohle není zrovna něco, po čem bych toužil, vím, že je tvrdá zimní příprava nezbytná. Nemohu trénovat s týmem, což mi na náladě také nepřidá. Dneska už to také nejsou takové galeje jako ještě před těmi dvanácti roky, když jsem odcházel do zahraničí. Tehdy byly i čtyři fáze za den, večer se končilo posilovnou a druhý den jsme ráno lezli po čtyřech. A to jsem v zimě zažil i běžky nebo běhání v hlubokém sněhu. Hrozný záhul dostávaly vazy a achilovky. Takové galeje už jsou naštěstí přežitek. Dneska jsou dvě tréninkové fáze. Zimní příprava je kratší a dá se vydržet. V Dynamu umí trenér Horejš a jeho tým přípravu správně nadávkovat a kombinovat.

Nebude vám ale tahle fáze přípravy na jaře chybět?

Doufám, že ne, každý si myslí, že mám zkušenosti a těmi to doženu, ale když nemám natrénováno a jistotu s míčem, sám cítím, že moje výkony nejsou optimální. Na Kypru si zkrátka víc naložím, jak v práci s míčem, kdy odehraji nějaké přípravné zápasy, tak samozřejmě i s doháněním fyzičky. Ta je nezbytná. Ale musím zátěž rozložit, abych kolenu neublížil. Bude to trápení, než se dostanu do herní pohody. V tomhle byl úžasný Tomáš Rosický. Nehrál pár týdnů, i měsíců, ale pak přišel na hřiště a byl výborný. Tuhle schopnost nemám. Já potřebuji nějaký čas, abych se dostal do normálu.

Běhat také nemůžete?

Teď nemohu, ale raději než běhání po tartanu, umělé trávě nebo i v přírodě, si v klubu nebo doma zaběhám na pásu. Mám raději intenzivnější trénink než dlouhé běhy. Nastavím si určitou rychlost a makám. Pás neošidíte, na něm si nemůžete ulevit nebo na chvíli zvolnit. Ale já jsem tréninky nikdy nešidil.

Úlevy od trenéra Horejše tedy nechcete?

V žádném případě! Začátek zimní přípravy jsem odtrénoval s klukama, než začalo zlobit koleno. Vím, že dobrou zimní přípravu potřebuji, budu z ní žít celé jaro. Nenudím se, ale je to otravné. Štve mě, že ztrácím kus přípravy.

Reklama

Související témata: