Článek
Jak snášíte zimní přípravu?
Celkem dobře, i když jsou ve fotbale příjemnější momenty (úsměv). Po podzimním zranění jsem ji začal individuálně. Docela jsem se na přípravu těšil, zátěž mi už chyběla. Sice mě teď na pár dní skolila viróza, ale brzy se k mužstvu vrátím a budu pokračovat.
Dopočítáte se, kolikátá to je vaše zimní příprava?
(směje se) Tak to těžko, ale když to vezmu jen od doby, co jsem se začal jako profesionál fotbalem živit, tak bude asi dvaadvacátá... To je hodně, čas nezastavíte. Zimní přípravy jsem ale vždycky snášel dobře, i když jsem je nikdy nemiloval, což asi žádný fotbalista. Beru je jako velmi důležité období, z něhož budu čerpat druhou polovinu sezony. Jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Kdo je lépe připravený, ten pak vyhrává zápasy.
Pavel Zavadil
Změnila se hodně za ty roky zimní příprava?
Od mých začátků se změnila hlavně svým zaměřením, novými metodami, využíváním techniky. Dnes se všechno daleko víc hlídá přes počítače. Dřív byly vlastně jen sporttestery, které ani neměl každý hráč. Náročné ale byly zimní přípravy vždycky, řekněme, že dřív to byly po fyzické stránce větší galeje.
Pavel Zavadil ještě v době působení v Brně při utkání na Spartě.
Při čem se musíte nejvíc kousnout?
Zátěž mi nevadí, s fyzičkou jsem nikdy neměl problémy. Co mi vadí, je zima, zejména když jsou velké mrazy. Ani současné sychravé počasí není dobré. V zimě se musíte víc hlídat, abyste nechytil nějakou virózu. Když z přípravy vypadnete na delší čas, je to špatně. Myslím, že ostatní hráči to mají podobné.
Věnujete nyní víc času regeneraci než v mládí?
Na regeneraci jsem dbal vždycky. V tomhle ročním období daleko víc využívám třeba saunu, která rychle vrátí tělo do normálu. Regenerace vůbec je důležitá, aby si tělo odpočinulo a bylo připravené na druhý den, kdy ho čeká další velká zátěž. Dřív hráči nepřikládali regeneraci takový význam, dneska její nutnost chápou všichni.
Pavel Zavadil si zpracovává míč během zápasu v v Liberci.
Když starší hráči slyší slovo běžky, obracejí oči v sloup. Jak to bylo u vás?
Neměl jsem s nimi problém, hlavně v Drnovicích jsme toho na nich při soustředění hodně naběhali, stejně tak ve sněhu, což bylo horší. Lyžování mi šlo, takže jsem na běžkách netrpěl, naopak, na rozdíl od spousty spoluhráčů, kteří na nich neuměli, mně běžky vyhovovaly.
Máte v zimní přípravě nějaké úlevy?
Nemám žádné. Jen v posilovně cvičím jinak než ostatní kluci. Vím, co potřebuji a co by mi uškodilo, ale zátěž si na hřišti a při běhání makám s ostatními.
Při běhání jste vpředu nebo vzadu?
Na konci se neploužím (smích). Běhá se ve skupinkách podle pokynů kondičního trenéra, který si nás hlídá. Když předběhnu nějakého mladého kluka, tak si zabrblá, ale v pohodě. Berou mě normálně a respektují. S mladými mám dobré vztahy. Když vidí, že zátěž zvládám já, tak oni musí také. A ještě víc, pokud chtějí hrát na nejvyšší úrovni.
Pavel Zavadil ještě jako hráč Brna při zápasu s Bohemians Praha 1905.
Umělá tráva je ale velkým nepřítelem starších fotbalistů. Hodně trpí klouby, hrozí zranění...
Na dobré umělce mi trénink nevadí, na starších a třeba i zmrzlých to mým kloubům dobře nedělá. Dávám si větší pozor, ale přežiji to. Přírodní tráva je samozřejmě lepší.
Neříkáte si někdy po tvrdém tréninku, jestli tohle máte ještě zapotřebí?
Zanadávám si, ale jen pro sebe (smích). Pak si zase dám hlavu dohromady a je to v pohodě. Vím, proč to dělám. Fotbal mě pořád ohromně baví, motivaci mám stále velkou.
Takže jste si neřekl, dokdy budete hrát?
Rozhodně ne! Pokud budu zdravý, chci vydržet a hrát co nejdéle. A tělo drží, cítím se skvěle. Věřím také, že Opava jaro zvládne. Spousta věcí se dala do pohybu, zlepšila se. I v kabině je pozitivnější nálada. Chystám se na jaro tak, abych byl co nejlépe připravený. Rád hraju pod tlakem. Zase přijdou velké zápasy, motivuje mě, když o něco jde, protože fotbal pořád miluju.
