Článek
„Zítra normálně jdu do práce. Nikdo z vedení se mnou nemluvil. O nějakých signálech jsem se v sobotu dozvěděl z internetu,“ tvrdil Petrouš předtím, než do sálu napochodoval Platil s trenérem Františkem Strakou.
Toho posadili vedle Petrouše, jehož vrátili do místnosti pro tiskovky. „Dospěli jsme k rozhodnutí, že je potřeba určitá personální změna u vedení týmu. Že potřebuje další impuls. Jednali jsme s několika adepty a dospěli jsme k rozhodnutí oslovit Straku. Zítra nastupuje jako hlavní trenér A-týmu,“ uvedl Miroslav Platil.
Petrouš při jeho některých slovech zakroutil hlavou. Že se něco chystá, musel čekat. Ale způsob, jakým mu to bylo oznámeno, je slušně řečeno neomalený. V tom by si obě pražská S mohla plácnout, protože obdobně se v minulosti někdy řešil vyhazov hráči či trenérů i ve Spartě. „Michal přebírá B-tým,“ prohlásil hned nato generální ředitel klubu. „Tedy, dostane nabídku, aby ho převzal,“ opravil se.
„Svým způsobem si toho vážím, ale bylo toho na mě v poslední době dost, musím vše zvážit s čistou hlavou. Chci popřát Frantovi, ať se mu daří,“ řekl Petrouš. Otočil se na Straku, podal mu ruku, řekl „Ahoj“ a odešel.
A pak už dostal prostor Straka. Nebyl to klasický Franz, jak ho národ zná. Žádná gesta, hlasitý projev, emoce. Mluvil tiše. Hektický víkend i reakce fanoušků s ním zamávaly. Ani na jeho oblíbený tataráček a olejíček nedošlo. Natož na srdíčko, věc, na níž si zakládá. Do včerejška bylo hlavně rudé, sparťanské. Teď už i tak trochu červenobílé, slávistické...
