Hlavní obsah

Pleško chytil pod Vavruškou druhou mízu

Karel FeltSport.czPrávo

V příbramské kabině je ve čtyřiatřiceti letech Lukáš Pleško suverénně nejstarším hráčem. Na hřišti ale žádný věkový rozdíl vidět není. Z levé strany středové řady řídí ofenzívu týmu, který je největším překvapením podzimu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Lukáš Pleško se raduje z branky.

Článek

„Trenér Vavruška přinesl do mužstva nevídanou volnost, změnil naše myšlení, to mi moc vyhovuje, cítím se skvěle,“ přiznal v rozhovoru pro Sport.cz muž, který gólem a asistencí před týdnem pomohl zničit mistra z Plzně a v neděli se chystá vyloupit Žižkov.

Vyloupit Žižkov

„S Plzní to byl to báječný zápas. Opravdu jsme si na ni věřili a vyšlo to. Samozřejmě ten gól a asistence mě něco stály. Ale objednal jsem do kabiny nějaké občerstvení, takže všichni byli spokojení,“ říkal s úsměvem borec, jehož fotbalové začátky jsou spojené právě s Plzní. „Vždycky mám větší motivaci, to je pochopitelné, ale klukům úspěchy v Lize mistrů přeju,“ dodal.

Jenže zmíněný zápas kvůli zranění nedohrál... „Už z Ostravy jsem si přivezl pochroumaný kotník a achilovku. S Plzní se mi ze hřiště nechtělo, ale nebylo zbytí. Naštěstí vyšetření neukázalo nic přetrženého. Do plného tréninku jsem se zapojil až v pátek. Sice to pobolívá, ale do nedělního zápasu na Žižkově bych měl být v pořádku. Chceme tam vyhrát, vyloupit Žižkov, protože sedmadvacet bodů po podzimu by bylo něco nevídaného. Potom už budu mít klid na doléčení nohy,“ naznačil, že v posledním utkání podzimu nechce chybět.

Už stávajících 24 bodů je hodně... „My jsme se nebavili před sezónou, kolik bodů chceme mít po podzimu. Samozřejmě jsme nechtěli hrát v pásmu sestupu. Trenér David Vavruška přinesl do mužstva prvky, které byly léta u jeho předchůdců nevídané. Změnil naše fotbalové myšlení, naučil nás přemýšlet o hře. Vštípil nám ofenzivní pojetí a s ním určitou volnost a svobodu. To se nám pochopitelně líbí,“ rozplýval se spokojeností Pleško.

Divíška si vychoval

Lukáš Pleško hrával ve Viktorii Plzeň i Blšanech, odkud v roce 2005 přišel do Příbrami, vždycky ve středové řadě. „Do obrany jsem v Příbrami šel z nouze, jenže se to protáhlo na několik let. S mladým Pepou Divíškem, který teď hraje na levém okraji obrany, si báječně vyhovíme. Vychoval jsem si ho. Jsem srdcem záložník, kde mám možnost tvořit, hrát, chodit dopředu i střílet, i když nejsem vyloženě kanonýr. Samozřejmě se i vracím, ale nejsem pod tlakem, že nesmím udělat chybu, což jsem v obraně cítil. Pro mne bylo hrozné, když se Pepa před startem ligy zranil a já musel zpátky do obrany, teď už je to v pohodě,“ liboval si Pleško.

Příbramské mužstvo je hodně mladé, ale veterán se v něm cítí dobře... „Kluci mají svůj svět a já také, ale nijak se nám to nekříží. Kluci berou moje zkušenosti a já na ně rozhodně nemachruju. Máme mladé mužstvo, které média před začátkem ligy spolu s Duklou odepisovala. No a vidíte. Oba mančafty jsou v klidném středu tabulky a čeká je zima bez nervů,“ říkal spokojeně s tím, že kromě vysokých porážek v Českých Budějovicích a Jablonci se Příbrami nějaké extrémy vyhnuly. „Tyhle dva výpadky byly v našich hlavách, ale poučili jsme se z toho. Prohrát samozřejmě můžeme, ale jde o to jak,“ dodal.

O tom, že by změnil dres, už rozhodně nepřemýšlí. „Neřeším to. V Příbrami jsem spokojený. Jsme takový rodinný klub. Chci hrát co nejlépe za tohle mužstvo ještě nějaký rok a pak se uvidí. Nic lepšího mě stejně nikde nečeká,“ rozloučil se Lukáš Pleško.

Reklama

Související témata: