Třeba v Plzni nezůstanu, třeba mě vyhodí, pokoušel se trenér Vrba po prohře v Teplicích o hořkou ironii

Na Stínadlech jich zažil hned několik. Třeba deset minut po přestávce, kdy sudí nařídil penaltu, na jejíž exekuci si kapitán mužstva Pavel Horváth netroufnul. Pomyšlení, jak ji v předchozím kole proti Slavii zahodil, ho zbrzdilo, a proto ponechal pokutový kop Bakošovi. Jenže i slovenský legionář selhal.

„Možná na ni měl jít znovu Horváth. V zahraničí je obvyklé, že se právě v takovýchto situacích hráči opět chytnou," přemýšlel Vrba a promptně spočetl, že dvě neproměněné penalty se rovnají pěti ztraceným bodům.

„Ztráta velice nepříjemná a vzhledem k vývoji tabulky tudíž stav pro nás velice složitý," přiznával, že s dalším bodovým mankem nepočítal. „Neproměněná penalta byla rozhodujícím momentem, který ovlivnil výsledek. Kdybychom ji dali, určitě bychom neprohráli," byl přesvědčen plzeňský kouč.

Jenže Bakoš při exekuci selhal a domácí Nivaldo naopak sedmnáct minut před koncem rozhodl o teplické výhře. O střídání na druhé příčce tabulky pochopitelně také. Mistrovské Plzni navíc hrozí, že pokud Sparta uspěje v pondělním epilogu v Liberci, ztráta Vrbova mužstva na první příčku dál naroste.

„Ale Sparta přece neuteče nám, ale Teplicím, které jsou druhé. My teď budeme honit je a bude na nich, aby pronásledovaly Spartu," snažil se plzeňský kouč o trochu hořký humor.

Nadmíru šťastný a spokojený domácí kouč Zdeněk Ščasný ho samozřejmě prohlédl. „Nemyslím, že by čtyři kola před koncem podzimu nemyslel Pavel Vrba na pronásledování Sparty. Na to je příliš chytrým a zkušeným trenérem," reagoval na kolegovo žertování.

Nemluvě o tom, že on sám odmítl o druhé příčce přemýšlet, natož pak prognózovat, co bude dál.

„Super, že jsme porazili Plzeň a zůstali v kontaktu s nejlepšími mužstvy. Krásné, že jsme v tabulce druzí, fantastické, kdybychom figurovali na druhé příčce i po skončení soutěže, ale teď to skutečně neřeším. Pro mě je fakt důležitější, že jsme navázali na výkony, které jsme doma podávali v předchozích kolech a před skvělou diváckou kulisou vyhráli," liboval si Zdeněk Ščasný.

Nijak přitom netajil, že utkání emocionálně prožíval od první do poslední minuty. Však to na něm bylo patrné. Při každém odpískaném i neodpískaném zákroku, při nařízené penaltě po Rajtoralově volném pádu, při každém verdiktu a hvizdu sudího Jecha. „Nebudu ho hodnotit. Každý, kdo utkání viděl, si udělá obrázek sám," nemínil se přesto pouštět do posuzování rozhodčího, natož pak do jeho kritiky.

A rozhodně nikoli jen proto, že jeho tým ostře sledovaný duel nakonec vyhrál a Plzeň z druhé příčky vypakoval.