Jablonec není Bayern, krotil Vrba euforii po demolici

Nechci tvrdit, že šlo o náš nejlepší výkon, protože třeba v Teplicích jsme rovněž hráli velmi dobře. Jenže za nerozhodného stavu jsme neproměnili penaltu. Pokud by Bakoš pokutový kop proměnil, zřejmě bychom neodjížděli před týdnem domů s prázdnou a nebyli následně celý týden na tapetě. Jsem hlavně rád, že jsme potěšili plzeňské fanoušky, což je nejpodstatnější.

Je velice nepříjemné, pokud inkasujeme z první střely na branku. Tím spíše, že Jablonec má velmi silné mužstvo a v tabulce nepatří do míst, kde se momentálně nachází. I proto jsem rád, jak jsme vše následně zvládli.

Pokaždé máme určené hráče. Já jsem byl přesvědčený, že Pavel Horváth mohl vzít vše na sebe už v Teplicích. Proto jsem byl rád, že proti Jablonci ukázal svoji suverenitu. Vzal míč a jeho střela vypovídala o jeho síle. Standa Tecl si následně vedl podobně. Oba zvládli situaci výborně.

Vystihl bych jeho představení slovem konečně. Čekali jsme od něj mnohem dříve, že bude předvádět výkony, s nimiž loučil se západočeským týmem před odchodem do Augsburgu. Na můj vkus mu to trvalo hodně dlouho. Zápas proti Jablonci byl každopádně jeho. Konečně jsme viděli starého dobrého Petrželu.

Limberský má angínu a pravděpodobně nestihne ani úterní zápas Ligy mistrů proti Bayernu Mnichov. S výkony Řezníka v posledních duelech jsme nebyli spokojení, proto šanci na kraji hřiště dostal Hubník a roli zvládnul velmi dobře.

Zbytečně zabíral prostor Milanu Petrželovi na pravé straně. Nebyl důvod, aby mu zacpával místo, vůbec se tam nemusel pohybovat. Měl být přímočařejší a jít více do velkého vápna.

Řeknu to velmi stručně, ale dostatečně výstižně: Jablonec není Bayern.

Určitě. Ale vše bylo odrazem skutečnosti, že jsme předváděli větší nasazení po ztrátě míče a soupeře jsme atakovali mnohem více, než v předešlých zápasech.