Článek
Sluší se začít konstatováním, že Cristiano Ronaldo je fotbalový mimozemšťan. Borec. Jeden z nejlepších hráčů, kteří kdy kopli do míče. Čísla, která během kariéry nastřádal, možná už nikdo nepřekoná.
O to zvláštněji se může jevit jeho poslední krok. Jenže jen na první pohled. Předčasný odjezd z portugalského srazu je totiž další epizodou Ronaldova příběhu, ve kterém nedokáže oddělit genialitu od ega. Nedokáže přijmout, že v 41 letech už není hlavní postavou reprezentačního týmu, které všichni skládají komplimenty.
Že už národnímu mužstvu nemá Ronaldo co dát, k tomuto poznání člověk nepotřebuje trenérskou profilicenci. I mnozí z jeho fanatických obdivovatelů si po nedávném mistrovství světa museli přiznat, že jejich ikona byla pro Portugalce spíš přítěží.
Ostatně, tento názor sdílela spousta expertů i bývalých fotbalových hvězd. „Je jako dědeček, který se potácí po hřišti. Jak může trenér Martínez tolik ustupovat jednomu hráči? Ronaldo je nejvýraznější fotbalista, jakého Portugalsko kdy mělo, ale trenér musí být silnější než tohle,“ prohlásil například někdejší anglický útočník Chris Sutton.
„Ronaldo už nemá na to být v základní sestavě Portugalska. Jenže nikdo mu to zřejmě nemá odvahu říct do očí. Tím, že dál zabírá místo, které už si nedokáže obhájit výkony, brzdí Portugalsko a poškozuje odkaz, který si během kariéry vybudoval,“ stálo v komentáři britského listu The Guardian po vyřazení Portugalců ze světového šampionátu.
Cristiano Ronaldo opustil reprezentační výběr.
Teď se ale ledy hnuly. Nový kouč Jorge Jesus nezařadil Ronalda do základu pro duel Ligy národů s Norskem, a neposlal ho na hřiště ani v jeho průběhu. Uražený Ronaldo bezprostředně po utkání zmizel v kabině, nešel ani s týmem pozdravit portugalské fanoušky. Jesus následně jasně prohlásil, že trenérovy taktické plány a záměry nebude měnit žádný hráč. Což byla pravděpodobně rána do ega Ronalda, který reagoval odjezdem ze srazu.
Ronaldo konec v národním týmu zvažoval po vyřazení z MS, nicméně představa, že dosáhne na neskutečnou metu - tisícovku kariérních gólů (na kontě má nyní 979 branek), byla silnější. „Stále věřím, že jsem schopen pomoci národnímu týmu dosáhnout jeho cílů. Skončím, až budu mít pocit, že mu už nic nepřináším,“ pronesl Ronaldo před několika dny.
Jenže reprezentace zkrátka není Ronaldova soukromá sbírka rekordů. Jaký to rozdíl oproti jeho největšímu rivalovi, Lionelovi Messimu, který po porážce se Španělskem ve finále světového šampionátu oznámil konec v argentinské reprezentaci. „Už jí nemám co dát. Jsou tady mladí kluci, kteří si zaslouží šanci,“ pronesl Messi.
Přitom mohl klidně dál sbírat starty, góly a překonat další rekordy. Pochopil však, že i pro nejlepší fotbalisty světa jednou přijde chvíle, kdy se sbalí, poděkují a uvolní místo dalším. Messi tohle pochopil. Ronaldo, při vší úctě k tomu, co dokázal, evidentně nikoli.
