Článek
Boleslav je štikou ligy, saháte po evropských pohárech. Co to pro vás znamená?Jsme rádi za to, kde momentálně jsme, nebo že se nám v tabulce podařilo přeskočit Slavii. Na druhou stranu současné postavení nepřeceňujeme. Čeká nás ještě sedm těžkých kol, teď tři zápasy po sobě venku. Ve středu dohrávka v Jihlavě, v neděli hrajeme v Příbrami a další týden v Mostě. Tahle tři utkání mohou napovědět.
Kam tedy sahají vaše ambice?Já osobně bych chtěl skončit na pohárových příčkách.
Tam počítáte i Intertoto cup?Ano, i to by byl pro Mladou Boleslav velký úspěch. No, a dostat se do Poháru UEFA, to by bylo perfektní.
A co Liga mistrů?Abych řekl pravdu, nad Ligou mistrů jsem zatím vůbec nepřemýšlel.
Ale pořád se o ni perete. Musíte brzdit euforii v mužstvu?Máme s tím své zkušenosti z podzimu. Hráči si uvědomují, že o něco hrají, a podle toho se taky musí chovat. Chci, aby byli na každý zápas připraveni co nejlíp. Doufám, že je držím dole, i když do všech nevidím. Oni to taky nečekali, ale zatím se s tím perou dobře. Snažím se, aby měli stejný přístup jako já.
Jste přísný trenér?Snažím se být akorát spravedlivý. Vyžaduji od hráčů absolutní profesionalitu, ale nevím, jestli se to dá nazvat přísností.
Hráči říkají, že nestrpíte žádné velké oslavy, flámování...To určitě ne. Vždyť zatím ani není co slavit.
Nebude jim v dalších zápasech nervozita stále víc svazovat nohy?Snažím se je držet v napětí, aby věděli, že o něco jde. Po každém zápase i tréninku jim to opakuju.
Jste z dosavadních výsledků týmu překvapen?Nečekal jsem, že budeme takhle vpředu.
Co za tím stojí?Hlavně týmový duch. Kolektivní hra, to je naše největší zbraň.
Přitom v porovnání s nejlepšími českými kluby v mužstvu nemáte hvězdu první velikosti...Jsme trochu tým bez hvězd, i když máme vynikající hráče jako Kuliče a Matějovského. Ostatní se snaží hlavně pracovat pro ty, kteří rozhodují zápasy. Opakuji všem, že u mě má každý stejnou šanci. Jsem na mužstvo hrdý.
Zažíváte nejlepší chvíle své trenérské kariéry?Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel, ale v první lize určitě.
Váš otec, trenér vicemistrů Evropy z roku 1996, na vás musí být pyšný...To se musíte zeptat jeho. Ale je fakt, že spolu o všem hodně diskutujeme, o každém našem zápase.
