Hlavní obsah

Blázen i bůh zároveň, vyzdvihl Horníček chorvatskou ikonu

Aktualizováno

U obou gólů Chorvatů neměl příliš prostoru zasáhnout lépe. Lukáš Horníček i přes těsnou porážku 1:2 navíc český tým v úvodním duelu elitní skupiny Ligy národů podržel několika dobrými zákroky. Trenér Santi Denia však nepotvrdil, že se právě gólman Newcastlu stal novou reprezentační jedničkou. Naznačuje to i způsob, jakým španělský kouč výběr brankáře řeší. „Že jdu do brány, jsem se dozvěděl dvě hodiny před zápasem,“ prozradil Horníček.

To, že chytám, jsem se dozvěděl dvě hodiny před zápasem, popsal Lukáš Horníček. Je to nezvyklé, ale pomohlo to. Video: Sport.cz

Článek

Lukáši, jaká z vašeho pohledu byla premiéra týmu pod trenérem Santim Deniou?

Myslím, že jsme dobře vlétli do zápasu. Dělali jsme přesně to, co jsme měli připravené, snažili jsme se držet míč. Samozřejmě ale Chorvatsko ukázalo svoji sílu a podařilo se mu nás zatlačit. O půli jsme si však řekli, jak bychom měli reagovat, a byli jsme schopní lépe vyjíždět z bloku.

Po půli však přišla rána v podobě inkasovaného gólu.

Máte pravdu, srazilo nás to. I když jsme byli schopni odpovědět, tak u druhé branky nám zkazil radost ofsajd o pár centimetrů. Zkazilo nám to momentum. Ve výsledku jsem ale na tým hrozně pyšný a všichni víme, že máme na čem stavět.

Kdy jste se dozvěděl, že právě vy do zápasu naskočíte?

Dvě hodiny před zápasem. Trenér nás nechával čekat. Je to trochu nezvyk, ale myslím, že nám to pomohlo. Všichni byli na špičkách. U hráčů, kteří přišli z lavičky, bylo vidět, jak jsou připraveni pomoct týmu.

Bylo cítit větší napětí?

To bych neřekl, spíš jsme byli natěšení. Všichni jsme tušili, že by volba mohla padnout na kohokoliv z nás. Možná jsme byli trochu nervózní, ale řekněme, že nakonec to naštěstí pro mě dopadlo dobře. Doufám, že jsem trenéra svými výkony přesvědčil, aby mi dal víc šancí.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Lukáš Horníček diriguje obranu.

Zmínil jste nervozitu. Jaká je tedy nálada pod novým koučem?

Musím říct, že Santi nastavil dobrou atmosféru. Všechno si sedlo. Baví se každý s každým a jsme opravdu dobrá parta. Jak říká nový trenér, jsme velká rodina. Bojujeme jeden za druhého a přesně takhle bychom při sobě měli držet i ve zbytku Ligy národů.

Podpořili vás i vaši gólmanští rivalové?

(Zasměje se) Chovali se suprově. Poplácali mě a řekli mi, ať se mi daří. Z jejich strany jsem cítil opravdu pozitivní odezvu.

Máte přislíbeno, že se do brány dostanete i proti Anglii?

Zůstává to otevřené, uvidíme. Myslím, že si trenér prohlédne zápas a uvidí, kdo se mu bude hodit do dalšího duelu. Každý z nás je přece jen jiný typ hráče.

První gól vám dal Luka Modrič. Jaké bylo proti němu nastoupit?

Je to blázen a bůh zároveň! Fakt skvělý fotbalista. Je vidět, že dlouhá léta hrál za Real Madrid a kvalitu mu nelze upřít. Furt je to neskutečný hráč a také tentokrát byl rozdílový.

Bylo složité bránit i Ivana Perišiče, že?

Jsem rád, že jsem proti němu nemusel hrát přímo. Neměl jsem s ním tedy takové problémy. Vláďa Coufal ho bránil dobře, i když samozřejmě vydržet proti tak kvalitnímu hráči celou dobu je téměř nemožné. Ukázal, co v něm je.

Druhý inkasovaný gól Pašaliče vám právě po centru Perišiče smolně projel mezi nohama. Co chybělo?

(Posmutněle) Opravdu kousíček. Bylo to trochu jako pinball. Dvakrát se mi to odrazilo od nohou. Bohužel to šlo do brány. Měl jsem smůlu.