Článek
Jak jste si užil zápas na hřišti klubu, kde jste v minulosti působil?
Na Spartu jsem se hodně těšil, dlouho jsem tady působil. A v roli hostujícího hráče jsem tady hrál naposledy za Sigmu někdy před deseti lety. Takže to byl takový zvláštní pocit, ale příjemný. Teda až na ten výsledek.
Velice rychle jste inkasovali. Nahlodal vás gól už po jedenácti sekundách?
Poslední dobou si pokaždé říkáme, že nesmíme zaspat začátek. Pak ale znova takhle rychle inkasujeme. Je to už o individuálních chybách jednotlivých hráčů. Až se toho vyvarujeme, nebudeme prohrávat. Byl to samozřejmě velice nepříjemný úvod.
Pamatujete se podobně špatný start?
To je na mě hrozně rychle, takhle bezprostředně po zápase. Ale spíš když jsem hrál za Spartu, tak jsme je podobně rychle dávali. Ale když inkasujeme, je to pak pochopitelně těžké. Navíc na Spartě. Tam je každý inkasovaný gól těžký.
Mohl jste po čtvrthodině vyrovnat, ale trefil jste jen tyčku...
Po rychlém gólu soupeře jsme celkem hrozili. Měli jsme náznaky šancí, nebezpečné protiútoky. Kdybych dal gól, bylo by to zajímavější. V té době jsme vyrovnali hru, Sparta ani neměla šance. Ale před poločasem jsme dostali druhý gól a pak už bylo těžké něco s výsledkem dělat. I když jsme se o to chtěli pokusit.
Co jste mohl při své šanci udělat jinak?
Ještě jsem píchl míč pod Blažka, pak se to odrazilo ke Smíškovi a tomu střela nesedla. Zkoušel jsem to takovým nohejbalovým úderem, ale neměl jsem štěstí. Míč se bohužel odrazil od tyčky a šel po lajně ven. Ale asi jsem nic jiného nemohl udělat.
Fanoušci Sparty vás jako soupeře vyvolávali. Vnímal jste jejich povzbuzování?
Určitě, jsou hodně slyšet. Je to příjemný pocit. Za tu dobu, co jsem tady hrál, jsem s nimi měl dobré vztahy.
