Článek
„Ač defenzivní hráč, dal Tomáš Holeš gól a na další přihrál. Něco neskutečného, pohádkového," rozplýval se po kouzelném večeru v Budapešti trenér Jaroslav Šilhavý. Ta slova sedí. Holešův příběh totiž pohádkový je. Opora pražské Slavie nikdy nepatřila mezi ty, kterým fotbalový bůh nadělil talent. Dostal od něj naopak pořádnou porci ctižádosti a píle. I díky těmto vlastnostem dokráčel až k trofeji UEFA pro Muže osmifinále evropského šampionátu, na kterého si hrají kluci na plácku před domem.
„Tomáš je introvert, v kabině o něm člověk nevěděl. Teď se mu vrací, jaký přístup má k fotbalu i k životu. Jasně, ani já jsem nečekal, kam až to dotáhne, ale určitě mě nepřekvapilo, že s Nizozemci dal po standardce gól zrovna on," říká nynější kouč pražské Dukly Bohuslav Pilný, který měl Holeše čtyři roky dennodenně před očima v Hradci Králové.
Tam současná hvězda českého mužstva dorazila v patnácti letech z Poličky. V dorostu ho měl v parádě trenér Václav Kotal, který ho posléze vytáhl do A-týmu. „Pan Kotal věděl, že v Tomášovi něco je. Bylo hned vidět, že je neuvěřitelně pracovitý," vzpomíná Pilný.
Tomáš Holeš (úplně vpravo) slaví svůj gól proti Nizozemsku
Kluka, který začínal s fotbalem v Jimramově, zasáhla série zranění. Paradoxně mu však smolné období prospělo. V tu dobu na sobě obrovsky zamakal. Docházel ke kondičnímu kouči Josefu Petruškovi do hradeckého studia Pepek Gym. Zesílil, z dorostence se vyloupl v chlapa. Od té chvíle si fyzickými parametry zjednává respekt soupeřů.
„Zátěž u Pepy Petrušky moc fotbalistů nevydrželo. Tomáš ho využíval, kdykoli měl volno. Navštěvuje ho i teď, kdy působí ve Slavii," uvádí Pilný. „Tomášovi paradoxně také pomohlo, že Hradec z ligy sestupoval a zase do ní postupoval. Když byl fit, pravidelně hrál a vykopával se," dodává 48letý trenér Dukly.
Česká euforie! Tomáš Holeš slaví se spoluhráči gól do sítě Nizozemska v osmifinále EURO.
V červenci 2017 po Holešovi sáhl Jablonec, po roce se původní hostování změnilo v přestup. Následně v létě 2019 zamířil do Slavie. Obrovská konkurence na krajích obrany, kde váleli Vladimír Coufal a Jan Bořil, ho na trávník nepustila. „Po přestupu do Slavie jsem moc nehrál, kolikrát jsem nebyl ani v nominaci k utkání. Přitom před příchodem jsem byl laufu, v Jablonci jsem střílel i góly. A najednou nic. Poslední rok je pro mě ale pohádkový," těší Holeše.
V rozletu mu pomohla také nominace do záložního reprezentačního celku, který kvůli pozitivním testům na koronavirus nahradil v zářijovém duelu Ligy národů proti Skotsku původní A-tým. „Nebýt covidu, v nominaci bych nebyl. Vnímal jsem to tak, že pokud zahraju dobře a zaujmu trenéry, pozvou mě možná na další akce," doplňuje 28letý záložník.
EURO 2021
Mistrovství Evropy ve fotbale, jež se původně mělo hrát již před rokem, začíná 11. června a končí 11. července. EURO hostí jedenáct zemí, Česká fotbalová reprezentace postoupila ze skupiny z třetího místa a v osmifinále přehrála Nizozemsko. Finále šampionátu se hraje v legendárním Wembley.
V Edenu začal prorážet loni na jaře. Nikoli však v obraně, ale na pozici defenzivního záložníka. Musel roli přijmout, jinde místo nebylo. A Holeš uprostřed záložní řady září. Mezi hvězdy ho však, kromě precizní defenzivní činnosti, vynesla produktivita. Gól Nizozemsku byl už jeho devátým v této sezoně. Včetně vyrovnávací trefy ve čtvrtfinále Evropské ligy na půdě Arsenalu.
„Na individuálních trénincích často piloval zakončení. Šlo mu výborně. Dělali jsme si z něj tenkrát legraci, že je druhým Lafatou. Míče ho nacházely, byl schopný se dostat do šancí. A především je proměňovat. Což dál potvrzuje," konstatuje Pilný. Schoval si Holeš gól i pro sobotní čtvrtfinále s Dánskem?
