Vaclíka nikdo nechtěl! Teď září v Seville, s níž se Slavia rve o čtvrtfinále Evropské ligy

„Jsem hrdý, že se podařilo přestup Tomáše Vaclíka do Španělska zrealizovat. Šlo o nejtěžší transfer v mojí manažerské kariéře. Myslím, že fanoušci docení jeho účinkování v Seville až později. Po dlouhé době přestoupil český hráč do elitního evropského klubu, v němž pravidelně nastupuje. Přitom přestup jsme museli tvrdě vybojovat," vypravuje David Nehoda, manažer české reprezentační jedničky.

S Vaclíkem spolupracuje od patnácti let. „Už v sedmnácti byl výjimečný klidem a charakterem. Věřili jsme v určitý posun. Jenže když končil ve Vítkovicích, nikdo Tomáše nechtěl," vzpomíná s úsměvem Nehoda.

Ne, vážně nejde o vtip. Vaclík za sebou měl dvě sezony v druholigových Vítkovicích. „Usoudili jsme, že pro výkonnostní posun je třeba zrealizovat přestup," vzpomíná Nehoda. Tak klienta, za něhož Vítkovice požadovaly milion korun, nabízel v klubech nejvyšší tuzemské soutěže.

„Všude mě odmítli, že není špatný, ale je malého vzrůstu. Marně jsem argumentoval, že má bez jedenácti centimetrů dva metry. Nikde jsem neuspěl. Nakonec jsme se, i po konzultaci s trenéry v reprezentační jednadvacítce, domluvili s druholigovým Žižkovem," popisuje nelehký start brankářovy kariéry Nehoda.

Vaclík se v malém klubu pod televizním vysílačem rychle zabydlel, zářil i mezi Lvíčaty, s nimiž vybojoval bronz na mistrovství Evropy. To už za sebou měl kupříkladu stáž v PSV Eindhoven. „A také zklamání z nevydařeného přestupu do Alkmaaru po mistrovství světa dvacítek," vybavuje si Nehoda.

Nicméně stabilními výkony si vysloužil pozornost nizozemského De Graafschapu, kde už byly připraveny všechny přestupové listiny a čekalo se jen na verdikt lékařské prohlídky. Mělo jít o formalitu. Jenže se ukázalo, že Vaclík chytá se srdeční vadou. Transfer zkrachoval, brankář navíc musel na operaci. „Zhroutil se mu svět. Psychicky prožíval náročné období," popisuje Nehoda.

Vaclík zamířil do IKEMu na operaci k docentu Želízkovi. A když se vrátil zcela fit, Žižkov byl v nejvyšší soutěži. Mladý gólman se stal jedničkou a záhy přestoupil do Sparty. „Byla možnost jít do Nizozemska, ale Tomáš se zařekl, že tam už nejde," říká Nehoda.

Jeho klient nelitoval. S letenským klubem vybojoval v druhé sezoně double a prosadil se do áčka reprezentace. „Ohromně se na Tomášově výkonnostním růstu zasloužil Petr Kostelník, který u nás má na starosti brankáře," připomíná Nehoda roli bývalého skvělého gólmana.

Po dvou a půl letech na Letné se Vaclík stěhoval. „V létě 2014 tehdy přestoupil Ter Stegen do Barcelony, čímž se uvolnilo místo v Mönchengladbachu, který si vzal Sommera z Basileje. Táta měl kamaráda ve Švýcarsku, jemuž zavolal a spojili jsme se s Basilejí. Šlo o souhru okolností a upřímně, já si říkal, že to zrovna není nic extra. Až později jsem pochopil, že jde o skutečný velkoklub," přiznává s úsměvem Nehoda.

Po třech letech ve švýcarském klubu měl Vaclík namířeno do Portugalska. „Benfica Lisabon představovala skvělou adresu. Jenže jednání, byť v pokročilé fázi, nedopadla. Tomáš byl zklamaný, jeho výkonnost následně nebyla ideální. Domluvili jsme se, že s dalšími možnostmi jej oslovím až v případě konkrétní nabídky."

Vaclík byl ve Švýcarsku spokojený, ale chtěl okusit chuť některé z nejlepších soutěží světa. „Měli jsme několik kontaktů s kluby Premier League. Ale nic jasného. A najednou přišli Španělé s konkrétními čísly. Tomáš mi řekl: Sevilla je pecka, zkusíme to. Ale od začátku počítal s variantou, že přestup nemusí vyjít," tvrdí Nehoda.

Sevilla se rozhodla vyměnit brankářskou dvojici, ale na seznamu adeptů pro post číslo jedna měla pět jmen. „Sledovali Tomáše dva roky, neměli o něm pochybnosti. Problém byl s cenou. Ve Španělsku kluby platí za útočníky či ofenzivní záložníky. Ale dávat velké sumy za brankáře? Možná tak v Realu či Barceloně," vysvětluje Nehoda.

Basilej přitom požadovala minimálně deset milionů eur. „Argumentovali Tomášovými starty v Lize mistrů, výčtem trofejí, které získal, a pozicí v reprezentaci," vzpomíná Nehoda. „Finální jednání trvala čtyři dny. Od rána do večera. Nikdo nechtěl ustoupit. Sevilla řekla, že přes tři miliony nepůjde. Už se zdálo, že přestup padne. Šlo o obrovské psychické vypětí," připouští Nehoda.

Vedení španělského klubu zdůrazňoval stále dokola Vaclíkovy přednosti. Bossové Sevilly nakonec ustoupili a nabídku zdvojnásobili. „Ale jít dál už odmítli," vzpomíná Nehoda. Basilej nakonec slevila. Šest milionů eur za brankáře představovalo slušný balík. A tak se Vaclík stěhoval.

„Jenže avizovaný odchod Rica a Sorii se dlouho nekonal. Už se dostavila lehká nervozita, protože při jednání šéfové Sevilly tvrdili, že oba uvolní," říká Nehoda. Byť v klubu oba španělští brankáři ještě setrvávali, Vaclík do zápasů naskočil jako jednička. A všechny hned v úvodu oslnil.

„Vytřel všem zrak," přitakává Nehoda. „Fanoušci ani novináři ve Španělsku jej neznali. Přišel sice z Basileje, s níž hrál pravidelně evropské poháry, ale prostě šlo jen o švýcarský klub. A připouštím, překvapil i mě. Zvládl přesun bravurně, přestože si musel zvykat na jinou hru, odlišnou mentalitu, nový trenérský tým. Dostal se do top deseti transferů španělské ligy loňského léta. Jeho pozice je neotřesitelná," těší Nehodu.

Z Vaclíka jsou nadšení

Když přiletěl za Vaclíkem v průběhu sezony, sportovní ředitel Sevilly neskrýval vděk. „Říkal, že mám doživotní permanentku. A když hrála Sevilla v Olomouci, představil mě nejužšímu vedení. Všichni oceňovali Tomášovu výkonnost i jeho charakter. Jsou z něj nadšení."

Vaclík týden co týden čelí nejlepším útočníkům světa, se Sevillou se má pokusit vyhrát pošesté v klubové historii Evropskou ligu. V listopadu se dočkal výjimečného ocenění, když byl zvolen hráčem měsíce La Ligy, což se brankáři nepovedlo roky.

„Octl se v ráji. Senzační město, podnebí, fotbal, fanoušci... Když sedím s kamarády v naší hospůdce Radík na Dědině, kde byl párkrát i Tomáš, a sledujeme zápasy Sevilly, jsem vážný pyšný."