Výbuch českých klubů? Může být ještě hůř, tvrdí kanonýr Siegl

Plzeň po ostudě v kvalifikaci Ligy mistrů s Olympiakosem propadla i ve 3. předkole Evropské ligy s Antverpami. Jablonec skončil už ve 2. předkole této soutěže s Pjunikem Jerevan, Mladá Boleslav sice postoupila přes Šymkent, ale ve 3. předkole jí byl osudným rumunský FCSB. Sparta? Potřetí v řadě bude bez evropských pohárů. Zastavil ji Trabzonspor...

„Je to velký neúspěch, když to řeknu diplomaticky. Počítal jsem, že alespoň dva týmy postoupí. Nakonec nepostoupil nikdo. Nic si nenalhávejme. V kvalifikaci Evropské ligy se jednalo o hratelné soupeře. Říkat už před dvojzápasem, že se jedná o nejtěžšího soupeře, jakého mohli dostat, je alibismus. Žádní giganti to nebyli, ale průměrné týmy. Plzeň, které jsem hodně věřil, doplatila na svoji současnou nemohoucnost v proměňování šancí, jinak by šla dál. Respektuju, že Olympiakos byl hodně silný soupeř, ale doma mu měla dát nějaký gól, šance na ně měla. S Antverpami jsem vůbec nepochyboval. I když spoustu šancí zahodila, za stavu 2:0 měla hrát vzadu taktičtěji, nehnat se jen za třetím gólem. Tím neříkám, že měla zalézt," konstatoval v rozhovoru pro Sport.cz a Právo Horst Siegl.

Jako dlouholetý hráč Sparty litoval výpadku svého bývalého klubu. Rovněž po netaktickém domácím výkonu. „Sparta prohospodařila domácí vedení 2:0. Trabzonspor si odvezl z Letné remízu, i když přijel do Prahy na výlet. Sparta ho nepotrestala, čímž vlastně zpečetila svůj osud. Soupeř naopak ztrestal ji a doma si pak postup pohlídal. Co mne překvapilo, když trenér Jílek řekl, že atmosféru v Trabzonu poznají z videa... Něco takového jsem nikdy neslyšel... Jablonec a Boleslav si počínali obdobně, měly si solidní výsledky ze hřišť soupeřů pohlídat," litoval kanonýr.

Najít příčiny úpadku českého klubového fotbalu však podle Siegla není jednoduché: „Je jich až příliš mnoho, upřímně, sám neumím vybrat ty největší. Rozhodně to není nadstavba, která se mnoha trenérům nelíbí. Nabídnu jeden problém, společný všem českým týmům. V současném evropském fotbale, když neproměníte šance, soupeř vás potrestá. Bohužel, evropský klubový fotbal se nám vzdaluje. A může být ještě hůř. Uvidíme, jak se povede Slavii, která ještě může alespoň částečně zachránit propadající se koeficient," zdůraznil Siegl.

„Ten únik evropského fotbalu není malými krůčky, ale velkými kroky až skoky. Plzeň výpadek potkal po nějakém čase, ale Spartu potřetí v řadě. Už se jí soupeři neobávají. V základní skupině Ligy mistrů nebyla třináct let. To si dřív neuměl nikdo ani představit. Zaráží mě také přístup některých hráčů. Vypadli jsme, nic se nestalo... Jestliže Martin Hašek řekne, že jim doma posledních deset minut s Trabzonsporem docházely síly, pak shazuje sebe i trenéry. Co dělali v přípravě? Jak jim mohou docházet na začátku sezóny síly? Nechápu... Je sice pravda, že trenéra Jílka provází pověst, že v Olomouci neměli natrénováno, ale podle mne domácí výbuch v závěru utkání s Trabzonsporem byl dílem ztráty koncentrace, ne ztráty sil. Chtělo to hrát takticky a udržet vedení nebo přidat třeba další gól, když soupeř musel jít víc dopředu. Tohle se prostě stát nesmí," kroutil hlavou Siegl.

Čtrnáctinásobný mistr se Spartou Jiří Novotný se zaměřil ve svém pohledu na tým z Letné. Uznale hovořil o sedmnáctiletém Adamu Hložkovi, ale... „Upínat se k sedmnáctiletému, byť super talentu, je nepochopitelné. Adam potřebuje čas se učit, růst, nemůže být tahounem, na kterého se naloží velká odpovědnost. Pamatuji si, když k nám do áčka přišel Tomáš Rosický, v jeho věku a také jako super talent. Jenže Rosa kolem sebe měl fungující osu mužstva. Zkušené hráče, kteří ho podrželi a mohl tak uplatnit svoje přednosti, takže se stal brzy jedním z klíčových hráčů, který i rozhodoval zápasy. Zdůrazňuji, i proto, že se měl o koho opřít. Přišel do mužstva, které fungovalo, a to bylo podstatné. Tuhle podporu Hložek nemá," nabídl srovnání dvou sparťanských velkých talentů Novotný.

Novotného, jako zkušeného stopera, zaráží, jak se hráči na tomto důležitém postu točí. Trenér Jílek nebyl za dva měsíce schopen sestavit dvojici, na kterou by bylo možné se spolehnout. „Pět hráčů v sedmi zápasech... To je šílené! Ale je to odraz toho, jak přestupová politika na Letné funguje. V době, kdy jsem za Spartu hrál, po celá léta fungovala osa týmu. Přišli jeden dva kvalitní hráči, kteří rychle do mužstva zapadli, protože osa je podržela. Teď? Během několika let se na Letné protočila snad stovka hráčů a výsledek? Bída. A zase to bude chtít čas a trpělivost. Vybudovat základ týmu, vtisknout mu herní styl, to nejde ze dne na den ani z měsíce na měsíc. To prostě trvá a proces se urychlit nedá, proto je důležité mít osu, kolem níž se mužstvo točí. Tu ale Sparta nemá, a začíná to u stoperské dvojice a obrany, proto je tam, kde je. Už se jí nikdo nebojí," konstatoval Jiří Novotný.