Hlavní obsah

Koláře před bitvou se zájemcem o jeho služby straší rozpadlá defenziva

Praha

Už téměř rok mohl oblékat dres francouzského Nice. Jenže brankář fotbalové Slavie Ondřej Kolář v lednu letošního roku nabídku z města na pobřeží Středozemního moře odmítl. A ve čtvrtek bude klubu vedenému hvězdným Patrikem Vieirou čelit v třetím utkání skupiny C Evropské ligy, do něhož půjdou Pražané notně oslabení vlivem pozitivních testů na covid-19.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Brankář Slavie Ondřej Kolář.

Článek

„Samozřejmě jde o hodně nepříjemnou situaci. Pro mě coby brankáře jde o hodně složitý moment. Máme zažité určité věci a já věděl, co mohu od kluků očekávat," posteskl si Ondřej Kolář v připomínce, že Slavia přišla kvůli pozitivním testů na koronavirus hned o pětici hráčů základní sestavy.

K trojici Bořil, Kúdela a Provod ještě ve středu ráno přibyli další dva hráči, jejichž jména klub neupřesnil. Nicméně trenér Trpišovský přiznal, že obrana se rozpadla. „Zůstal jsem vlastně jediný ze sestavy, která v posledních zápasech nastupovala. Když se do sestavy dosadí velký počet nových kluků, je to hodně problematické. Každý má trošku jiný styl," lamentoval Kolář.

Vůbec si nechtěl představit variantu, že by Slavia musela už od prvních minut využít služeb některého z dodatečně nominovaných hráčů juniorky. „Absolutně neví, do čeho jdou. Šlo by o strašně složitou situaci. Navíc jsme vlastně měli jen jediný společný trénink," posteskl si Kolář, který by se přitom proti Nice velice rád ukázal v nejlepší formě.

Francouzský klub za něj po parádních výkonech v loňské podzimní části Ligy mistrů nabízel pohádkový balík. A přestože Kolář nakonec zůstal v Edenu, zájem Nice neopadl. Není těžké uhodnout, že klíčové pro šestadvacetiletého brankáře bude ukázat se v přímé konfrontaci. Pak by se možná už za pár měsíců mohl vrátit do míst, kde prožil část dětství. Jeho otec totiž hrál profesionálně volejbal v Cannes vzdáleném jen třicet kilometrů od Nice.

„Byli jsme tam dva roky. Já tehdy chodil ve Francii do školky. A domů jsme se vraceli vlastně kvůli mně, protože tehdy nebyly možnosti jako dnes. Ani pomyšlení na nějakou mezinárodní školu. A rodiče chtěli, abych první třídu začal v Česku" vzpomínal Kolář. „Měl jsem v tom po návratu trošku zmatek, protože jsem se naučil francouzsky a čeština mi zrovna nešla. Chvilku mi trvalo, než jsem se srovnal," vykládal s úsměvem.

S ohledem na předškolní věk tehdejšího pobytu na Azurovém pobřeží má vzpomínky spojené hlavně s rodinným fotoarchivem. „Chodil jsem na všechny tátovy zápasy i tréninky. Pochopitelně jsme hodně času trávili u vody. Strejda hrál ve Francii volejbal deset let. Jezdili jsme za ním na letní dovolenou. To už si pamatuji docela dobře. Už se těším, až do Francie pojedeme k odvetě a já se podívám do míst, která znám. Ale nejdříve musíme zvládnout první duel a neztratit naději na postup," burcoval Kolář.

Reklama

Související témata: