Hlavní obsah

Koledovali jsme si, uznal Chramosta. Z výhry nad Albánci má rozporuplné pocity

Mladá Boleslav

Třetí pohárový zápas, třetí trefa. Mladoboleslavskému Janu Chramostovi se na evropské scéně letos daří, což v konfrontaci s albánským Skënderbeu Korcë zase potvrdil. Pár minut před přestávkou dostal svůj tým do vedení a dlouho se zdálo, že jeho trefa bude v úvodním duelu 3. předkola Evropské ligy na vítězství stačit. „Jenže my si po změně stran o vyrovnání koledovali,“ přiznával útočník Středočechů, který hektický závěr sledoval už jen z lavičky. „Ještě že se náš sváteční střelec Jánoš nakonec také trefil,“ ulevilo se mu, že mužstvo i bez něho přece jen vyválčilo vítězství.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Mladoboleslavský Jan Chramosta se raduje z gólu, gratuluje mu spoluhráč Petr Mareš (vpravo).

Článek

Mohla to být idyla, kdyby se Súdánec s nigerijským občanstvím Mebrahtu trefoval tak, jako v předchozím kole proti irskému Shamrocku Rovers. To totiž společně s Chramostou obstarali všech pět gólů a hladký postup.

Kdyby měl Golgol mušku...

„Věčná škoda hlavně první šance, kterou Golgol měl. Vždyť se ocitl sám před brankářem a stačilo poslat balón vedle něho," narážel Chramosta na tisíciprocentní šanci nabízející se jeho spoluhráči hned po třinácti minutách.

Sám mu po půlhodině proto předvedl, jak se podobné příležitosti proměňují. „Marešův centr odkopl dezorientovaný albánský obránce přímo ke mně, takže stačilo zvednout hlavu a uklidit míč do sítě," připadala Chramostovi jeho trefa hrozně snadná.

Jen u ní zůstat nemuselo. „Šancí jsme měli do přestávky skutečně spoustu. I já už viděl další ze svých střel v síti, ale gólman ji hezky vytáhl," litoval, že zůstalo jen u jedné branky.

Potřebovali impuls

Dlouho se zdálo, že rozhodující, jenže poslední čtyři minuty přinesly hotovou divočinu. „Hrozné se na to dívat z lavičky. Ale byl jsem rád, že jsem vydržel na hřišti alespoň šedesát minut, protože v předchozím utkání s Iry jsem si poranil břišní sval a moc jsem toho v týdnu nenatrénoval," netajil, že si prožil na střídačce muka. Zvláště, když Albánci vyrovnali...

„A to jsme šli do zápasu s tím, že chceme vyhrát a přitom neinkasovat. Pak taková smůla. Albánci pořádnou šanci neměli, pak ale vystřelili a tečovaná střela znamenala vyrovnání. Hodně nepříjemné," povzdechl si Chramosta, protože si uvědomoval komplikace, které tahle branka před odvetou znamená. A parádní Jánošova patička, která vzápětí zase otočila skóre, na tom nic neměnila.

„Vyrovnání nás nakoplo, asi jsme potřebovali nějaký impuls, protože po změně stran jsme si o gól opravdu koledovali, a nakonec ho skutečně dostali. Ještě že se vzápětí trefil náš sváteční střelec Jánoš. A parádně, protože tohle běžně nedělá. Budu se ho muset poptat, kde gólové patičky okoukal," chválil mladoboleslavského spasitele a jeho pohotovou a efektní zakončení.

„Alespoň že jsme vyhráli a přesvědčili se, že se s Albánci hrát dá. Přesto máme ze zápasu rozporuplné pocity," uvědomoval si Chramosta, že odveta příští týden v horké Albánii může být pekelná a postup do další vyřazovací fáze Evropské ligy hodně těžký.

Reklama

Související témata: