Článek
Asi nelze rozhovor s vámi začít jinak, než zeptat se na zdraví. Jak se cítíte?
Je to lepší. Mohl jsem začít s individuálním tréninkovým programem a jsem z to strašně rád. Zase jsem se začal hýbat a cítím se víc a víc ve formě.
Když vás po operaci lebky propustili z nemocnice, doma návratu na trávník se odhadovala minimálně na tři měsíce. Máte teď konkrétnější informace?
Minulý týden jsem byl na vyšetření v Oxfordu, kde mě operovali. Prošel jsem různými testy, byl jsem i v tunelu, aby se zjistilo, jak rychle se lebka hojí. Můžu říct, že je vše na dobré cestě. Tři měsíce po takovém zranění jsou minimální doba. Uplynou v polovině ledna. Pak půjdu znovu na testy a rozhodne se, co dál. Pokud budu mít štěstí, mohl bych pak začít trénovat na hřišti.
A pozvolna se vrátit do zápasů.
Stejně by mi pak ještě nějaké tři týdny trvalo, abych se dostal do zápasové formy. Když všechno bude dobré, vidím to tak na polovinu února. Ale rozhodně nechci návrat uspěchat. Když nebudu přesvědčen, že jsem stoprocentně v pořádku, nepůjdu do toho.
Co vám říká trenér Mourinho? Vídáte se denně?
Prakticky ano, normálně chodím do šatny, kde se potkám se všemi. Každý se ptá, jak se cítím, jestli něco nepotřebuju. Je dobré vědět, že všichni stojí na mojí straně. Trenér mi říká, ať na nic netlačím, že moje zdraví je ze všeho nejdůležitější.
Petře, jak se dnes s odstupem čase díváte na ten likvidační zákrok Stephena Hunta z Readingu?
Už bych k tomu nic neříkal. Viděl jsem nějaká jeho vyjádření v novinách, ale je zbytečné je jakkoliv komentovat. Soustředím se na sebe, na svůj návrat na hřiště. Řešením té věci se navíc stále zabývá klub a já mám klid na přípravu.
Máte stále nějaká omezení? Co vám lékaři vysloveně zakazují?
Při nabírání fyzické kondice jsou tam limity ohledně tepové frekvence. Pracuji se sporttestrem a když vidím, že mám dost, musím přibrzdit. Aby ten tlak na hlavu nebyl tak velký. A třeba v posilovně jsou zase omezení, jakou váhu mohu zvedat a tak.
Bolí vás ještě hlava?
Jak kdy. Ale už jsou to naštěstí jen občasné bolesti. Dá se s tím žít docela jednoduše, navíc pořád beru nějaké léky. Ráno někdy hlava trochu pobolívá, ale nedá se to srovnat s tím, jak bolela ze začátku. Dělám pokroky ve všem: v mluvení, koncentraci i fyzické kondici.
Co říkáte na současné výsledky Chelsea?
Na Manchester nám chybí osm bodů, ale věřím, že ve středu porazíme Newcastle a ztrátu snížíme na pět bodů. Doufám, že je budeme stahovat dál a nakonec to dobře dopadne.
Jste na tribuně stále nervózní?
Srdce mi pořád buší naplno. Každého mrzí, když nemůže pomoci. Ale pomalu si zvykám.
José Mourinho minulý týden prohlásil, že má v týmu devět nedotknutelných hráčů. Zařadil tam i vás...
To mě samozřejmě potěšilo. Důvěra trenéra je ve fotbale nejdůležitější. Jsem rád, že se mnou počítá, i když momentálně nemůžu chytat.
Petře, přehodnotil jste po tom všem, co se vám stalo, trochu životní priority?
Hodně jsem nad vším přemýšlel. Změnil jsem přístup ke každému dni. Do doby, než se mi stalo to zranění hlavy, bych některé dny klidně vymazal a nejradši nikam nechodil. Třeba ty, kdy od rána prší, fouká vítr a člověku se ani kolikrát nechce z postele. Teď všechno beru trochu jinak. Jsem rád za každý den bez bolesti, starostí a je úplně jedno, jestli prší nebo svítí sluníčko. Chci si užít každou vteřinu nového dne, ať se děje, co se děje. Protože už vím, že stačí lousknout prsty a život se během chvilky může radikálně změnit.
