Článek
Jak se cítíte v nové roli asistenta trenéra u rezervy Bordeaux?
Cítím se velmi dobře, i když dny jsou pracovně doslova našlapané, je to větší makačka. Oproti kariéře fotbalisty to je veliká změna, jako hráč jsem měl mnohem víc volna. To si ale nestěžuji, naopak, protože jsem se takhle rozhodl, dostal v Girondins šanci a baví mě to. Pro mne je nejdůležitější, že jsem mohl zůstat u fotbalu a navíc v Bordeux, kde jsem strávil největší část svojí kariéry a chci tady dál žít.
Kdo je vaším přímým nadřízeným?
V Česku jeho jméno asi nikomu nic neřekne. Manu Giudicelli trénoval například Sochaux, odkud přišel v létě do Girondins a převzal rezervu.
Jaroslav Plašil na archivním snímku.
Co jste dostal konkrétně na starosti?
Je toho samozřejmě víc. Když máme speciální druhé tréninky v jednom dni, dostal jsem na starosti například útočníky a standardky.
Máte v mužstvu mladé hráče nebo i starší generaci?
Převážně mladé kluky ve věkovém rozpětí od šestnácti do jednadvaceti let.
Jak si vedete v soutěži?
Hrajeme Ligue National 3, což je ve struktuře francouzských soutěží něco mezi naší třetí ligou a divizí. Zatím jsme v polovině tabulky s vyrovnanou bilancí, máme po jedné výhře, remíze i prohře.
Vaše loučení s kariérou bylo úžasné. Necukají vám někdy nohy, když se díváte na zápas a neříkáte si, že jste mohl ještě pokračovat?
Je mi sedmatřicet let, to loučení bylo skutečně nádherné. Ale já jsem konec kariéry dlouho zvažoval. Takhle jsem se rozhodl a udělal jsem to v pravý čas. Hlava už to bere tak, že se pohybuji v jiné fotbalové sféře a nemá s tím problém. Na hřišti jsem denně a fotbal si také zahraji. Jednou týdně za tým mých kamarádů a užívám si to.
Stíháte ještě něco kromě trenéřiny?
Dělám si další licenci. Tahle funguje vlastně jen ve Francii a je mezistupněm mezi licencí A, kterou mám, a tou profesionální, která je uznávána v Evropě. Čeká mě osm týdnů během roku, kdy budu studovat. Pochopitelně se musím připravovat i mezi tím. Zabere to hodně času, ale chci se v nové životní etapě posouvat dopředu. Bude to hodně náročné, Těším se, že se naučím spoustu nových věcí. Jako hráč jsem práci trenérů hodně sledoval.
Přemýšlíte o tom, že byste někdy sám vedl tým v nejvyšší soutěži?
Každý máme svoje sny a snažíme se je postupně naplňovat. U mne je to stejné. Svoje sny jsem měl jako hráč a v mnohém jsem dosáhl víc, než o čem jsem snil. Pochopitelně je mám i jako začínající trenér a také se budu snažit je naplnit, ale nespěchám na to. Chci se nejprve naučit co nejvíc věcí v oboru, pro který jsem se rozhodl, a to od lidí, kteří mi v něm mají co dát. Ke splnění těch trenérských snů chci jít krok za krokem. Je to hodně podobné, jako když jsem v sedmnácti letech přišel do Monaka a krok za krokem naplňoval svoje hráčské sny.
V neděli se hraje v Olomoucí exhibiční utkání ke 100 letům Sigmy mezi týmy kouče Brücknera z ME 2004 a trenéra Uličného, složeného z legend Sigmy. Přijedete?
Moc rád bych přijel, ale nemohu, protože právě v té době mě čeká škola a licence.
