Článek
Užíváte si poslední týdny, kdy jste opět klíčovým mužem defenzívy svého týmu?
Ohromně. Vytížení v Rusku bylo posledních pár měsíců špatné. Chtěl jsem pryč. Můj odchod se řešil celý leden. Objevily se možnosti z Itálie, z Německa. Nakonec jsem šel na poslední chvíli do Švýcarska a jsem nadšený. Trenér mi dal okamžitě šanci. Za pár týdnů mám na kontě osm zápasů, užil jsem si postup v Evropské lize.
Bezprostřední pocit ze změny byl spíše rozpačitý, když nevyšlo Německo ani Itálie?
V obou případech jsme se dostali až k řešení podmínek angažmá, jenže pořád nebylo nic podepsaného, tak jsem se k možnosti odchodu moc neupínal. Byl jsem opatrný. Navíc šlo o kluby ze spodních pater tabulky. I v Basilej jsem uvěřil až v okamžiku, kdy jsem seděl v letadle. Navíc je to klub, který bojuje o titul, což je vždy příjemnější. Je potřeba si uvědomit, že doba je dneska jiná. Člověk se v nabídkách nepřehrabuje, možností není tolik jako před lety. I proto jsem nadšený.
Stačil jste odchod ze Spartaku do Basileje probrat s Radoslavem Kováčem, který ve švýcarském týmu působil?
Mluvili jsme spolu, ale až po podpisu smlouvy. Musím říct, že na Radka tady vzpomínají jako na úžasného člověka a skvělého hráče. My jsme spolu řešili hlavně podmínky v klubu, co mě čeká, a taky mi radil s bydlením.
A už jste našel v Basileji nový domov?
První čtyři týdny jsem byl na hotelu. Času nebylo moc. Ale na čtvrtý pokus jsem si vybral byt. Byl prázdný, ale základní věci jsem obstaral. V pondělí za mnou dorazí manželka s dcerkou. Máme zázemí na předměstí Basileje, asi patnáct minut od stadiónu.
Takže jste byl dočasně i bytovým architektem?
Ano. Ale nepouštěl jsem se do větších záležitostí. Všechno doladíme až s manželkou.
