Rubriky:

Evropské ligy

Sionko: Manželka se těší, až mě uvidí v pravém kiltu

28. července 2006 09:34

Dres slavných Glasgow Rangers bude oblékat Libor Sionko. Český reprezentant se chce v nadcházející sezóně poprat o základní sestavu, ve skotské metropoli už povečeřel s Jiřím Jarošíkem z konkurenčního Celtiku a už se těší, až si pořídí kilt v barvách a kostkách Rangers. "Beru to jako Skotové se vší vážností," říká v rozhovoru pro Právo.

 

PRÁVO/Michaela Říhová

Už jste si obstaral slavnou národní skotskou sukni - kilt...
Tak to ještě ne, ale manželka Martina se hrozně těší, až mě v něm uvidí. Vím, že existuje dokonce v barvách a kostkách Rangers, ten si určitě pořídím. Beru to jako Skotové se vší vážností.

Takže k fotbalu, jaká byla vaše premiéra v dresu Rangers proti anglickém Middlesbroughu?
Myslím, že dobrá. I média mě hodnotila kladně, i když jsem neproměnil pár šancí. Ve Skotsku je fotbal fenomén a Rangers tu mají společně s Celtikem výsadní postavení. Moc příjemné bylo i divácké přijetí, všechny posily vzali diváci za své.

Takže se vám atmosféra v hledišti slavného Ibrox Parku zamlouvala?
Bylo to něco úžasného! Na přátelské utkání s Middlesbroughem přišlo 32 tisíc lidí. Takovou návštěvu jsem nezažil ani v klubovém mistráku, snad s výjimkou zápasů Ligy mistrů. Hlavně atmosféra na stadiónu byla doslova elektrizující, to se ani nedá popsat. Když zazní chorály, naskakuje vám i na trávníku husí kůže. Všechny naše ligové zápasy jsou vyprodány, v hledišti bude přes padesát tisíc lidí.

Setkal jste se s fanoušky i osobně?
Hned po utkání, když jsem šel k autu, na nás čekalo kolem pěti stovek nejvěrnějších. Chtěli autogramy nebo jen tak stisknout ruku, vyfotografovat se. Každého hráče ze šatny doprovází policista, aby mu udělal těch pár desítek metrů volnou cestu. Mně to trvalo dvacet minut a to jsem zdaleka nevyhověl všem.

Jak se domlouváte v kabině?
Docela dobře. Něco jsem si z angličtiny pamatoval ze školy. Mám učebnici, a jakmile se zaběhnu do normálního rytmu, vezmu si učitele nebo mi ho dodá klub. Podstatné je, že si o základní věci umím říct a trenérovi i spoluhráčům rozumím.

Už jste si našel oblíbeného spoluhráče, který je vám bližší?
Patřím mezi sedm nových hráčů. Jsem komunikativní typ, spoluhráči mě vzali dobře. V Rangers je dobrá parta, nikdo si nehraje na hvězdu.

Byli jste se spoluhráči na pivě nebo na skotské?
Kdepak, nebyl čas. Něco takového tu je zvykem jednou za půl roku.

Zažil jste letní přípravu v Česku, Rakousku a teď ve Skotsku. Dají se nějak srovnat?
Každá je specifická. V Česku to bylo o běhání a fotbale, ve vídeňské Austrii víc o míči, ale tady jsem se vrátil zase k tvrdé přípravě a běhání, i když také balónu jsme si užili dost. Samotní hráči, kteří působí v Rangers déle, říkali, že tak tvrdou přípravu nezažili. Dostali jsme zahulit, ale budeme na sezónu nadupaní.

Troufnete si odhadnout, jaké máte šance na základní sestavu?
Kádr je nabitý a jiný cíl než titul si Rangers nekladou. Přesto si myslím, že bych se mohl do základu dostat, alespoň podle toho, kolik dostávám na hřišti času a prostoru.

Na jakém postu hrajete?
Hraji pravého záložníka, ale není to jen o hoblování postranní lajny. Naše hra je variabilní, podle situace si měním místo se spoluhráčem na levém okraji zálohy nebo podhrotovým útočníkem. Je to o volnosti a hráčské invenci, což mi vyhovuje.

Určitě už máte i číslo...
Mám svoji čtrnáctku.

Kdy startuje skotská liga?
O víkendu hrajeme s Motherwelem. Už se na to moc těším.

Co jste v Glasgowě už stihl poznat?
Zatím nic. Vrátili jsme se týden před ligou z Jihoafrické republiky, ale tam to bylo jen o hotelu a tréninkových hříštích. Po návratu do Glasgowa za mnou přijela rodina a vybírali jsme bydlení. Máme vyhlédnuté nějaké domky, ale nespěcháme, chceme vybrat to nejlepší. Manželka i dcera Klárka už tu se mnou zůstanou, i když jsme zatím v hotelu. Dosud jediné, co jsme si prohlédli mimo město, bylo jedno pěkné skotské jezero. Ale je tu krásně, tahle štace se Sport Investu opravdu povedla, jsem za ni vděčný.

Viděli jste slavnou Lochnesskou příšeru?
Za ní se teprve vypravíme.

Vídáte se s Jiřím Jarošíkem, který přestoupil do konkurenčního Celtiku?
Často. Bydlíme ve stejném hotelu a už jsme stihli i společnou večeři.

Co na to nesmiřitelní fanoušci obou táborů?
No, my jsme přece s Jirkou Jarošíkem nepřátelé! To je jasné... Samozřejmě si dělám legraci. I místní tisk píše o tom, že jsme kamarádi, kteří spolu hráli za Spartu i reprezentaci. Všichni to respektují.

S edinburgskou českou kolonií hráčů jste už hovořil?
Nebyl čas, ale určitě se jim ozvu.

Kdyby vás trenér Brückner povolal do reprezentace na srpnovou přípravu se Srbskem, přijel byste?
Určitě. Uvolňování mám ve smlouvě a v Rangers si váží reprezentantů různých zemí, které mají v mužstvu. Je to velkoklub se vším všudy a pro mne byl přestup nejlepším krokem v kariéře i díky perfektní práci agentury Sport Invest.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit