Článek
Po krátkém programu jste nebyli spokojeni, chtěli jste ve volné jízdě ukázat, co umíte. Povedlo se?
Bidař: Myslím, že jo. Pro mě to po středě bylo náročné, necítili jsme se úplně nejlíp a stoprocentně připravení. Mohli jsme i teď jet trochu rychleji, ale důležité bylo, že jsme předvedli všechny elementy a ukázali, že máme dobře natrénováno.
V čem jste nebyli stoprocentně připraveni?
Bidař: Už ve středu jsem říkal, že ten den byl náročný, dnes to bylo podobné. I jak to byly (s postupem) nervy nahoru dolů, hlava se unaví. Ale ten dav diváků nás hnal vpřed a naštěstí jsme to zvládli.
Jaké byly emoce po jízdě?
Valesiová: Dobré. Spíš před jízdou jsem byla trochu nervózní, ale když začala hrát hudba, říkala jsem si, že tohle zažiju jednou za život, tak jsem do toho dala všechno, abych se co nejvíc propojila s Martinem a užila si ten moment. Jsem na nás hrdá, jak jsme to zvládli.
Nervozita byla znát při rozbruslení, kdy vám skoky příliš nevycházely.
Valesiová: V těch šesti minutách jsem se pořád cítila trochu nejistá, nervózní. Ale v jízdě už jsem věřila práci, kterou jsme za poslední měsíce odvedli, a že to zvládneme.
Na co jste ve své jízdě nejvíce pyšní?
Valesiová: Na skoky. Salchow, axely, twist, na všem jsme pracovali a povedlo se, na ty první tři elementy jsme pyšní.
Bidař: Já musím říct, že jsem ve skocích hodně bojoval. Byl jsem po těch elementech šťastný, že se můžu zase pořád nadechnout.
Závěr jízdy po skocích s velkým aplausem už jste si užili?
Bidař: Já byl na konci úplně vyšťavený. Do poslední vteřiny jsem se snažil ze všech sil držet tu piruetu, naštěstí se povedlo. Až v závěrečné póze jsem si řekl, že to je dobré, a našel jsem síly udělat gesto.
Jako jediný z českých reprezentantů jste zažil už evropský šampionát v Ostravě v roce 2017. Byl teď tlak větší?
Bidař: Jiné je to v tom, že tehdy mi bylo sedmnáct a bylo mi ještě všechno jedno. Teď je mi šestadvacet. O to radši jsem, že se to povedlo.
Vaše maminka říkala, že na vaše jízdy nekouká. Takže i při volné jízdě radši šla do útrob haly?
Bidař: Je pověrčivá, ale když se ve středu tolik nepovedlo, tak říkala, že to zkusí změnit, a myslím, že teď už se bude koukat vždycky. (úsměv)
Vy jste měla rodinu v hale?
Valesiová: Je tu celá rodina. Máma, táta, sestra, jsem šťastná, že mě mohli vidět. Sestra mi říkala, že hned, jak přišli do haly, začala brečet, jak na mě byla pyšná. A ještě máme psa na hotelu, čeká, až za ním přijedu. (úsměv)
Po jízdě při čekání na známky jste s trenérem Ondřejem Hotárkem rukama předvedli i malou společnou choreografii, co znamenala?
Bidař: Na rozcvičce jsme se bavili, že Ondra má rád, když něco takového děláme, chodili za ním lidé po krátkém programu, že jim to chybělo. Tak jsme něco nacvičili a snad se to lidem líbilo.
Teď už se těšíte na odpočinek?
Valesiová: Určitě, strávím nějaký čas doma, pojedu na jih Itálie si užít trochu sluníčka.
Bidař: Já budu mít dovolenou až v létě, stejně jsme v Itálii. Ještě za tři týdny nás čeká soustředění s Victorií, na to se těším, až se všichni sejdeme.
