Článek
Přehrával jste si zápas se Španěly v hlavě?
Hodně jsem o utkání přemýšlel. Především o tom, co mohlo být z naší strany, a hlavně z mojí, lepší. Já nespím po žádném zápase. Ani nevím proč... Usínám až brzy k ránu, takže druhý den ten dluh dospávám.
Co tedy mohlo být v pátek lepší?
Těžko říct... Měli jsme být odvážnější a ne tak zalezlí. Měli jsme soupeře víc napadat. Možná by to přineslo něco víc.
Jenže Španělé si dokáží poradit i v situaci, kdy mají soupeře na zádech...
To je právě ten velký rozdíl mezi námi. Balón ani pod tlakem neztratí a zápas je pak nestojí tolik sil. Když jsme se dostali do trochu těžší situace my, oni nám dokázali míč bez faulu odebrat a pak nám ho třeba deset minut nepůjčili, takže my jsme běhali zase bez balónu, což je fyzicky nesrovnatelně náročnější.
Nebylo to chvílemi až frustrující, když jste běhal mezi čtyřmi Španěly?
To máte pravdu, i když jsme byli připravení, že to asi nebude jiné. Oni jsou velice chytří, počkají si, až k nim doběhneme, pak posunou míč třeba jen o dva metry, takže my tam běháme úplně zbytečně. Možná to z tribuny vypadá, že neběháme vůbec, ale opak je pravdou.
Naběhal jste toho tolik v nějakém utkání bez míče?
To určitě ne. Kluci, kteří Španěly znají, mě na jejich styl připravovali, ale že to bude až tak hrozné, to jsem fakt nečekal.
Zlomil vás už první gól?
Rozhodně nám nepomohl. Takový začátek jsme si nepředstavovali. Chtěli jsme vydržet co nejdéle bez inkasované branky. Dostali jsme ji až moc brzy. V úvodu zápasu jsme ale měli ještě dost sil. Proto jsme na ně doráželi víc, napadali je. Něco se i povedlo. S přibývajícími minutami ale síly docházeli stále víc a oni nám pak už míč vůbec nepůjčovali. Prostě to nešlo... Zápas si režírovali Španělé, do ničeho nás nepustili.
Přesto jste několikrát sám dostal hráče soupeře do úzkých, když jste jim důrazem sebral míč, Xabi Alonsovi jste dal i jesle, proč se nepodařilo akce dotáhnout?
Chyběla síla i přesnost, dostat se do účinného zakončení... Jinak já nemám problém s tím, jít důrazně do jakéhokoliv soupeře. Na jména nekoukám. Možná to bylo i vidět, ale Španělé okamžitě presovali. Jakmile jsem měl míč, byli u mne dva i tři a donutili mě přihrát dozadu. Dopředu to bylo těžké, nebylo komu přihrát, neměli jsme sílu jít do protiútoku ve více hráčích. Navíc oni tím svým presingem vybojovali hned osmdesát procent balónů zpátky.
Necítil jste v takových chvílích beznaděj?
To jste vystihl přesně. Nic s tím neuděláte. Asi kdyby chtěli, tak nám míč nepůjčí celý zápas. Hráli by si na vlastní polovině a my bychom jim ho těžko brali. Zkazí minimum přihrávek, balón neodkopávají, jdou do rizika i ve vlastní šestnáctce, protože si věří. Pro nás bylo dobře, že chodili dopředu, takže byla šance jim ho občas vzít.
Věřili jste vůbec za stavu 0:2, že se dá s utkáním ještě něco udělat?
To ano, kdybychom tomu nevěřili, bylo by to hodně špatně. Chtěli jsme dát kontaktní gól, zkoušeli jsme to při každé příležitosti, ale chyběl nám důraz v blízkosti jejich šestnáctky a bylo nás tam i málo na to, abychom míč nějak do brány dotlačili.
Berete tenhle zápas jako životní fotbalovou lekci?
Stoprocentně! Španělé školí i jiné týmy, všichni vědí, že mají nejlepší hráče světa.
Stihl jste sledovat, jak si dávají míč na jeden dva doteky, jako by to bylo to nejsnadnější na světě?
Na to jsem koukal už při jejich tréninku. Hrají to na malém prostoru, vypadá to, jako by ani neběhali a jen chodili, ale opak je pravdou. Minimálně toho zkazí. Překvapili mě tím. Když to pak s námi začali hrát, připadalo mi, že se baví a vůbec se nenadřou, zatímco my lítáme po place a vůbec nemáme balón.
V čem je takový rozdíl? Vždyť to jsou také jenom lidi.
Jistěže, ale oni mají fotbalovou techniku i myšlení v sobě. K tomu perfektní periferní vidění. Vědí, co udělají s balónem, už když k nim letí. Prostě jsou jinde... Když je vidíte v televizi, vypadá to strašně jednoduše, ale když jste u toho na hřišti, rychle prozřete, v jaké kombinují rychlosti a s jakou přesností. Hned to vidíte jinak.
Stihl jste sledovat třeba Xaviho?
Překvapil mě už tou první gólovou přihrávkou. Něco takového nikdo z nás nečekal. On v té rychlosti ten minimální volný prostor vidí a dá do něj balón na milimetr přesně a navíc tak, že spoluhráč si balón prvním dotekem jen připraví a druhým přesně zakončuje. Je to úžasně dokonalé. Prakticky nemáte šanci cokoliv z toho zachytit.
Cítíte respekt, když se dostanete třeba ke Xavimu tak říkající natěsno?
Na hřišti vím, kdo proti mně stojí, ale že bych ho nějak ctil víc, než třeba českého ligového hráče nebo se mi roztřásla kolena, to rozhodně ne. To není můj styl. Do souboje jde stejně. Kolikrát v té rychlosti ani nepostřehnu, že to byl zrovna on.
Bylo v zápase se Španěly vůbec něco, co vás může nějakým způsobem posílit?
Určitě ano. Udělal jsem si třeba vlastní měřítko v porovnání s těmi nejlepšími hráči a zjistil jsem, že mám ještě ohromné rezervy a musím se zlepšovat. Zároveň vím, že se na takovou úroveň nikdy nedostanu. To je prostě realita. Ale odnesl jsem si krásný zážitek, že jsem si mohl zahrát proti mistrům světa a Evropy.
Dají se Španělé vůbec porazit? Věděl byste jak?
O tom jsem moc přemýšlel, ale fakt nevím. Jediné, co mě napadá je totální osobní obrana. Jenže oni jsou skvělí i jeden na jednoho a poradí si i se silnějšími týmy, třeba by to pak dopadlo ještě hůř. Těžko najít recept proti mužstvu, které se z vlastní šestnáctky prokombinuje lehce málem až k brankové čáře soupeře... Když to řeknu zjednodušeně. Nám by musela absolutně všechno vyjít a jim naopak vůbec nic, jenže takový den blbec je asi hned tak nepotká.
Napadlo vás, že něco podobného čeká za deset dní Plzeň v Barceloně a může to být ještě horší?
Přiznám se, že jsem o tom přemýšlel už od páteční noci... Vůbec nevím, co mám od zápasu v Barceloně čekat. Když jsem viděl, co s námi provedl španělský nároďák, neumím si představit, co s námi udělá Barcelona, která tento herní styl ovládá ještě dokonaleji. Čeká nás tam strašně těžký zápas, dost podobný tomu pátečnímu, tedy klasické běhání bez balónu.
Teď je ale před vámi klíčový duel v Kaunasu s Litvou. Dokážete se zbavit určité deprese z pátku a vyhrát tam?
Ze zápasu se Španěly se musíme rychle oklepat. Prostě to bylo, a musíme na ten zápas zapomenout. Hrál proti nám nejlepší mančaft na světě. Vezmeme si z toho ponaučení a půjdeme do utkání s Litvou s čistou hlavou. Bude to tam nepochybně také těžké, domácí nebudou chtít odevzdat body zadarmo. Na nás ale bude, abychom hráli, dali nějaké góly a vyhráli. Nereálné to není.
