Kolik stojí stát se trenérem? Cesta na vrchol může vyjít i na statisíce

Ve fotbale vzdělávání zastřešuje Fotbalová asociace České republiky podle konvence UEFA. Vstupní branou bývá takzvaný Leader certifikát – krátký online kurz v rozsahu zhruba osmi až deseti hodin, který umožňuje působení například u nejmladších dětí.

První plnohodnotnou licencí je FAČR C, na niž navazuje licence UEFA C s mezinárodní platností. Tyto kurzy stojí většinou mezi jedním a sedmi a půl tisíci korun, podle typu licence a regionu, a jsou určeny především pro trenéry mládežnických kategorií. Dalším stupněm je licence UEFA B, která už znamená výraznější časovou i finanční investici a její cena se pohybuje v nižších desítkách tisíc korun.

Vyšší úroveň představuje licence UEFA A, která stojí přibližně 25 tisíc korun. Tu aktuálně studuje například Milan Kerbr, dnes asistent trenéra Slavie. „Už během působení v Liberci jsem se o trénování bavil s trenérem Holoubkem a díky ligovým startům jsem získal základní licenci FAČR C. Po konci kariéry v Olomouci jsem začal studovat další trenérské licence. Jako asistent u ligového týmu je potřebuji,“ přibližuje Kerbr, bývalý obránce Liberce, Slovácka a Sigmy Olomouc.

Rozdíl mezi jednotlivými stupni licencí je podle něj výrazný. „Licence UEFA B je více zaměřená na mládež, zatímco licence UEFA A už směřuje hlavně k dospělému fotbalu. Jde se více do detailu v oblasti taktiky, fyziologie, anatomie i koučinku,“ vysvětluje šestatřicetiletý bývalý ligový fotbalista.

Samotné studium podle něj rozhodně není jednoduché. „Kurz trvá rok a je rozdělený do šesti třídenních bloků a závěrečných zkoušek. Kombinuje výuku v učebně s praktickou prací na hřišti. Po každém bloku plníme úkoly, často například natáčíme trénink na probírané téma,“ popisuje průběh výuky.

Náročný je už samotný výběr uchazečů. „Hlásí se obvykle 70 až 120 trenérů. Nejprve je test s přibližně 25 otázkami, potom ústní část a nakonec se na licenci dostane zhruba 24 lidí,“ upřesňuje Kerbr.

Pro trenéry, kteří zároveň působí u týmu, znamená studium také výraznou časovou zátěž. „Bloky jsou většinou od pondělí do středy, takže si to musím v týmu dobře zařídit. Díky velkému realizačnímu týmu se to ale dá zvládnout,“ dodává.

Nejvyšší trenérskou kvalifikací je licence UEFA PRO, nutná pro vedení profesionálních klubů v nejvyšších soutěžích. Studium trvá zhruba dva roky a stojí přes 120 tisíc korun. Celá cesta od základních licencí tak může znamenat investici přes 150 tisíc korun. „Pokud by se v budoucnu naskytla příležitost stát se hlavním trenérem, chtěl bych už mít dokončenou i nejvyšší trenérskou licenci,“ naznačuje Kerbr.

V ledním hokeji má trenérské vzdělávání rovněž pevně daný systém. Organizuje ho Český svaz ledního hokeje a začíná licencí C+ mládež, která je určena především pro práci s nejmladšími hráči. Kurzy stojí většinou několik tisíc korun.

Středním stupněm je licence B, jejíž studium má rozsah zhruba 150 hodin. Obecná část probíhá na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, specializovanou část zajišťuje samotný svaz. Cena se pohybuje kolem deseti tisíc korun.

Touto cestou se vydal i trenér 9. tříd Komety Brno Patrik Moskal. „Chtěl jsem poznat hokej z druhé strany, tedy z pohledu trenéra, a zároveň předat zkušenosti z dvacetileté kariéry mladým hráčům,“ vysvětluje Moskal, bývalý český hokejový útočník, který většinu kariéry odehrál v klubech první ligy a má zlato z juniorského mistrovství světa.

Největší výzvou je podle něj teoretická část studia. „Setkávám se s předměty, jako je fyziologie, anatomie, kineziologie nebo psychologie, z nichž skládáme závěrečné testy,“ přibližuje průběh kurzu trenér s licencí B.

Vedle teorie absolvují trenéři také praktickou přípravu zaměřenou na práci s mládežnickými kategoriemi. „Nejvíc mi dává kombinace teorie a praxe zaměřená na přípravu mladých hokejistů,“ říká bývalý prvoligový útočník.

Někdejší profesionální hráč přitom přiznává, že ho rozsah teorie překvapil. „Popravdě mě překvapuje, že studium obsahuje poměrně hodně teorie a méně praxe, tedy tréninků na ledě, než jsem původně očekával,“ připouští Moskal.

Nejvyšší kvalifikací je licence A. Ta probíhá formou dvouletého studia na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy ve spolupráci s Českým svazem ledního hokeje a stojí přibližně 22 tisíc korun ročně. „Studium je kompatibilní s bakalářským programem, takže absolventi mohou pokračovat navazujícím ročním studiem a získat bakalářské vzdělání. Poplatek vychází zhruba na 22 tisíc korun za rok, včetně spoluúčasti,“ uvedl Zdeněk Vojta, metodik Českého hokeje a garant vzdělávání v oblasti ledního hokeje na FTVS UK, VOŠ ČUS a FTK MU.

„U licencí B i A je podmínkou maturita a doporučení klubu,“ dodal Vojta. Podle něj je aktuálně v Česku přibližně 43 trenérů s nejvyšší licencí A a do posledního běhu licence B se přihlásilo 138 trenérů.

„Člověk by se měl neustále zdokonalovat a učit se nové věci nejen ve sportu, ale i v životě. Do dvou let bych proto chtěl podat přihlášku na studium trenérské licence A,“ dodává Moskal.

Také v tenisu je systém trenérského vzdělávání jasně strukturovaný. Český tenisový svaz nabízí tři základní stupně trenérské kvalifikace.

Základ tvoří trenér třetí třídy, určený především pro začínající trenéry. Kurzy organizují oblastní tenisové svazy a obvykle probíhají ve dvou víkendových blocích s teoretickou i praktickou zkouškou. Cena se pohybuje v řádu několika tisíc korun. Například školení v roce 2026 v Pardubicích stojí 3 700 korun, k tomu se připočítává poplatek 1 600 korun za vystavení licence. Získání této kvalifikace je podmínkou pro pokračování na vyšší úroveň, zároveň však ještě neopravňuje k získání živnostenského oprávnění.

Dalším stupněm je trenér druhé třídy. Jde o rekvalifikační kurz akreditovaný Ministerstvem školství, který trvá přibližně jeden rok a jeho cena se pohybuje v nižších desítkách tisíc korun. Studium se skládá z obecné teoretické části (48 hodin online) a specializované části na tenisových kurtech. Absolvent získává kvalifikaci umožňující získat živnostenské oprávnění.

Nejvyšším stupněm je trenér první třídy. Studium trvá přibližně dva roky a probíhá ve spolupráci s univerzitami a odborníky z vrcholového sportu. Součástí je teoretická výuka, praktická výuka i stáže v elitních tenisových klubech. Podmínkou přijetí je předchozí trenérská licence, trenérská praxe a úspěšné složení přijímacích zkoušek.

Rozdíly mezi jednotlivými stupni potvrzují i samotní trenéři. „Třetí třída je podle mě úplný základ. Je to úvod do trenérské práce a získá ji poměrně hodně lidí. Druhá třída už je mnohem náročnější a člověk musí tenis opravdu dobře ovládat. Za mě je rozdíl mezi dvojkou a trojkou dokonce větší než mezi jedničkou a dvojkou,“ říká trenér druhé třídy Jan Kadula.

Přestože se jednotlivé sporty liší v detailech, jedno mají společné: postupné vzdělávání a nutnost praxe. Zatímco první trenérský kurz může stát několik tisíc korun a trvat jen několik dní, cesta k nejvyšším licencím obvykle znamená roky studia, stovky hodin výuky a výraznou finanční investici. Pro ty, kteří chtějí vést profesionální týmy, je to ale nevyhnutelný krok.