Článek
Premiéra pro něj byla takřka noční záležitostí. Ve Španělsku se i kvůli horku hraje až pozdě večer. "Začínalo se od 21:45, končilo až před půlnocí, takže jsem usnul snad až někdy v půl čtvrté. To mě ale po tak suprovém výsledku zase tak moc netrápí," psal Vaclík na své oficiální facebookové stránky.
Vychytaná nula, vysoké vítězství, vše šlo pro Sevillu hladce, nedopustila ani náznak překvapení. "Nic lepšího jsem si asi ani nemohl přát," hodnotil dále Vaclík. "Mám z toho super pocit, moc jsem si to užil. Jsem šťastný, že jsem si tu premiéru odbyl tak rychle."
Devětadvacetiletý rodák z Ostravy přestoupil do Sevilly z Basileje na začátku července. Ještě ani nestihl dořešit stěhování rodiny a už byl v základní sestavě svého nového celku, v němž dostal přednost před dosavadní jedničkou Sergiem Ricem. Pro tentokrát. A co příště?
"Že budu chytat já, jsem se dozvěděl v den zápasu někdy kolem oběda. Měl jsem radost. Ovšem nevím, jakou mají trenéři vizi a jak to bude pokračovat dál," uvedl Vaclík. "Nakonec jsem ani nebyl nervózní, atmosféra na stadiónu byla skvělá. Když na začátku fanoušci začali zpívat hymnu Sevilly, měl jsem husí kůži. A asi mám teď i trochu vyřvaný hlas, protože dalo práci fanoušky při komunikaci na hřišti překřičet," popisoval.
Během samotného utkání ale příliš práce neměl, jeho spolupráce s novými spoluhráči fungovala dobře a navíc soupeř hrál hodinu v oslabení. Vaclík tak musel čelit jen dvěma přímým střelám na branku.
"Jednou to jejich záložník zkusil od lajny k bližší tyči, ve druhém poločase pak měli jednu hlavičku. Takže nic zásadního jsem řešit nemusel. Myslím, že mi to s obranou fungovalo dobře, komunikace se lepší každým dnem. Vím, na koho můžu mluvit anglicky a na koho musím španělsky. Naučil jsem se mezi oběma jazyky rychle přepínat a nedělá mi to problém," popsal.
K rychlé aklimatizaci mu pomáhá i to, že Sevilla se prezentuje podobným fotbalem jako Basilej. "Taky hodně držíme míč a já se zapojuju do rozehrávky, takže to pro mě nakonec není tak velká změna," dodal Vaclík.
