Článek
Chytá v Seville rok a půl, takže rodinu čekají již druhé Vánoce ve Španělsku. A moc se na ně těší.
„Máme stromeček nastrojený už od prvního prosince. Bráchovi, který s námi poslední roky Vánoce trávil, se narodil syn, takže letos nepřijede, ale budeme tady mít kamarády z Česka," avizuje Tomáš Vaclík, jak si svátky zase užijí.
„Bude klasický bramborový salát a trochu si odpočinu. Dovolenou ale máme jen týden a já během ní nemůžu úplně vypnout, protože hrajeme už 3. ledna. No, to bude ještě docela zajímavé," usmívá se.
LA F A M I L I A 👨👩👧🔜👨👩👧👧
.
.@SevillaFC #vamosmisevilla pic.twitter.com/bTmvjUAw5F
— Tomáš Vaclík (@vaclos31) 21. listopadu 2019
Nikča se hlásí do služby
Přibližně o měsíc později brankáře čeká narození druhé dcery Melissy.
„Moc se těšíme. I díky tomu, jak reaguje dcera Nikča, která nám pořád vypráví, jak nám bude pomáhat. Teď říkala, že jsme psali Santovi a zapomněli na dárky pro Melissu. Má takový ochranářský pud, i když se její sestřička ještě nenarodila," chválí Vaclík prvorozenou dcerku.
Život ve Španělsku mu vyhovuje.
„Baví mě tady sluníčko. Teď v prosinci máme 17 stupňů. Je druhá půlka prosince a můžu si vzít jen mikinu. Když se vám něco nepovede, říká se, že zítra stejně zase vyjde slunce. A to ve Španělsku platí stoprocentně... Taky jsme se naučili jíst španělský jamon. Španělské víno sice během sezony moc nemůžu, ale mimo ni si ho taky užiju," libuje si.
Zůstane v zahraničí natrvalo?
V cizině působí už šest let. Život legionáře má i své obtíže.
„Chybí mi kamarádi a rodina. Ještě víc to vidím na manželce, protože když odletím někam na zápas, což je docela dost často, zůstane tady sama. Není snadné si tady mimo manželky hráčů najít nějaké kamarádky. Ale zase nás rok a půl tady hodně sblížil, jsme si díky tomu ještě blíž," přemítá gólman.
Na druhou stranu, dovede si představit, že by po kariéře zůstal s rodinou žít v zahraničí.
„Možná za dva tři roky si řekneme, že toho máme dost, ale myslím, že bych s tím neměl problém. A ani manželka. Třeba Pavel Nedvěd nebo Čechíno to také udělali, hlavně kvůli dětem to není špatné. Ale třeba za pár let změníme názor, třeba nám rodina a kamarádi budou chybět tak, že bychom dál žít v zahraničí nemohli," nechává si obě varianty otevřené.