Článek
Záložník plzeňské Viktorie Václav Pilař se pokouší obehrát obránce Barcelony Daniho Alvese v zápase Ligy mistrů z října 2011 na Camp Nou.
Když los přiřkl Viktorii Barcelonu, měl jste radost, nebo spíš obavy?
Pamatuji se, že během losování jsme byli v Plzni na stadionu. Když nás přiřadili do skupiny k Barceloně, začali jsme se smát. Nikdo z nás nepřepokládal, že vůbec někdy můžeme s takovým mužstvem hrát. Zprvu jsme los brali jako odměnu.
V zápasech už nikoli?
V nich jsme poznali, že to odměna nebyla. Ne, teď vážně. Hrát na Nou Campu bylo úžasné. Narazit na top hráče, kteří v Barceloně byli a někteří v ní doposud jsou, byl mimořádný zážitek. Stadionem jsem byl zprvu trochu zklamaný, čekal jsem od toho víc. Ale když jsem vstoupil na trávník a viděl ten kotel... Nádhera.
Roční příjem každé z hvězd Barcelony byl vyšší než roční rozpočet Viktorie. Kapitán Pavel Horváth musel na toto konto chrlit jeden fór za druhým.
Jako dneska mám před očima obrázek z Nou Campu, týkající se právě Horviho. Před zápasem jsem scházel ze schodů kolem kapličky, která na stadionu Barcelony je. Týmy čekaly na rozhodčí, hráči Barcelony si prohlíželi Horviho postavu. Když je uviděl, úžasně zareagoval. Začal si zavazovat tkaničky, otočil se k nim zadkem. Ve tvářích měli zděšení. Což bylo asi jediné zděšení Barcelony z Plzně.(směje se) Prohráli jsme nakonec nula dva, což byl relativně dobrý výsledek. Především jsme ale získali obrovské zkušenosti.
Když se trefil Iniesta v deváté minutě, obával jste se nářezu?
Určitě ano. Cítili jsme, že pokud bychom mohli Barcelonu zaskočit, tak spíš doma. Tedy v Edenu, stadion v Plzni ještě nesplňoval kritéria pro Ligu mistrů. Druhý gól jsme ale dostali až ke konci. Vzpomínám, že po zápase se kvůli dresu Messiho nepohodli Vašek Pilař s Milanem Petrželou. Vašek se domlouval s Messim na výměně už při utkání, jenže když šel po něm do kabiny, Messi měl na sobě dres Milana. Dostal ho pak po odvetě v Praze.
Byla taktická příprava na střet s Barcou specifická?
Když svěřence připravujete na jednotlivé hráče soupeře, v mnoha případech je tolik neznají. S Barcelonou tohle odpadlo. Kluci věděli, co je čeká, co ti hráči umí. Sestřih vlastně ani nemusel být, spíš jsem jím hráče vyděsil.
Na tom, kdo si vymění dres s Messim se určitě domluvíme, abychom nebyli za šašky, říká Vladimír Coufal
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
Chystal jste mužstvo speciálně na Messiho?
Ukazovali jsme si spoustu věcí. O přestávce někteří kluci říkali: vy nám pořád říkáte - levá, levá. Ale i když hraje jenom levou, stejně ho nechytneme. Bylo to až vtipný. Jeho rychlost s míčem byla taková, že i když se na něj důkladně připravili, nestíhali.
V odvetě vám dal Messi hattrick.
Petržela ve dvacáté minutě běžel sám na bránu. Za stavu nula, nula. Říkali jsme si na lavičce: Ty jo, kdyby dal gól, mohl být zápas zajímavý. Jenže pak byl vyloučený Čišo (stoper Marián Čišovský), utkání se dohrávalo v režii Barcelony. Myslím ale, že červená byla přísná.
Messi a spol. přijeli do Prahy
<a href="http://www.aktu.cz/">Aktu.cz</a>
Měla tehdejší Barcelona větší sílu než ta současná?
Tenkrát to byla mašina. Xavi a Iniesta byli v té době nejlepší středoví záložníci na světě. Barcelona si dominancí vytvářela situace, z nichž rozhodovala zápasy. Nešlo o náhodu. Byla mimořádná, skvělá. Ale geniální je pořád, má stále top hráče. Hlavně Messiho, který je nenahraditelný. Barca možná nedominuje jako v minulosti, stále však myslí na nejvyšší příčky ve Španělsku nebo v Lize mistrů.
Hráči po utkání na Nou Campu přiznali, že i během něj se podivovali, co Messi a spol. předváděli. Vy také?
Nevnímal jsem jejich kousky. Vím, že někteří reagovali překvapeně, s něčím takovým se do té doby nesetkali. Byli zaskočeni, v jaké rychlosti domácí akce prováděli. Barcelona byla fotbalová univerzita.
Koho z Barcelony, kromě Messiho, jste nejvíc obdivoval?
Iniestu. Potkával jsem se s ním na úrovni mládežnických reprezentací, v nichž jsem se dřív pohyboval. Na mistrovství Evropy sedmnáctek a devatenáctek. Zaujal mě, jak řídil tým. Byl jsem na něj pozitivně zatížený, obdivoval ho. I když nebyl tolik vidět, pro Barcelonu v jistém období byl klíčovým hráčem.
Zatímco svěřenci válčili na trávníku, vy jste na lavičce soupeřil s Pepem Guardiolou. Později jste na něj narazil, když vedl Bayern. Je vám stylem fotbalu blízký?
Ano. Guardiola si vydobyl obrovský respekt. Dokáže vytvořit tým, kterému vtiskne tvář. Svedl to v Barceloně, Bayernu i teď v Manchesteru City. Je vidět jeho jasný rukopis. V tom je výjimečný. Pochopitelně dostane vynikající hráče. Při vší úctě k týmům druhé české ligy, v nich by to měl asi těžší.(směje se)
Vzal jste si od něj něco?
Snažíte se vzít pár věcí, která výjimečná mužstva mají. Pak už je to na hráčské kvalitě a možnostech. Ne všechno jde ale dělat podle top klubů. Občas čtu v českých médiích, jak zaostáváme v rychlosti za Bayernem, Barcelonou, Liverpoolem... Škoda, že novináři neudělají statistiku z maďarské nebo slovenské ligy. Dávají nás do kontrastu s anglickou nebo německou soutěží, za kterými budeme zaostávat ještě dlouho.
Otužila vás Barcelona pro následující střety s evropskou elitou?
Stoprocentně. Už to nebylo ve stylu, že někam přijedete a máte otevřenou pusu. Jak zápasy přibývají, berete je, v uvozovkách, normálněji. Narazili jsme pak na Manchester City, Bayern, Real Madrid. Také top týmy, ale už mi to nepřipadalo takové výjimečné.
Plzni se tehdy přezdívalo česká Barcelona. Byl jste na to hrdý?
Byli jsme jen česká Barcelona. Na svoji dobu jsme měli mimořádný tým. Hráli jsme výborný fotbal, s československými hráči. Panovala obrovská euforie, začínala plzeňská éra. Na tu dobu moc rád vzpomínám. Myslím, že bychom si měli uvědomit, že v českých podmínkách tohle není možné každý rok. Plzeň patří mezi kluby s nejnižším rozpočtem, které kdy Ligu mistrů hrály. Nižší měl možná jen BATE Borisov. Že jsme tam byli třikrát, je úžasné. Pohádka.
Může Slavia s Barcelonou něco uhrát?
Slavia udělala jeden obrovský průšvih: odehrála výborné utkání na Interu Milán. Soupeři, kteří ji před startem skupiny nerespektovali, změnili názor. Pokud trenéři Dortmundu nebo Barcelony chtějí hráče nebo funkcionáře klubu dostat do pozoru, pustí jim ten zápas na San Siru. V tom Slavia ztrácí výhodu nepoznaného mužstva, které je ve skupině do počtu. Upletla si na sebe v prvním zápase bič, nikdo ji nepodcení.
Držíte Slavii v Lize mistrů palce?
Občas tuto otázku dostanu. Odpovídám: Bylo by nejlepší, kdyby Slavia Ligu mistrů vyhrála! Získala by spoustu bodů do českého koeficientu, pak by třeba Champions League mohly hrát přímo dva týmy z české ligy.
