Výsledek není tak zlý. Více mě mrzí absence fotbalu z naší strany, přemítal Limberský

Limberský od poloviny července do 27. září odehrál za Plzeň sedmnáct utkání, další tři absolvoval v reprezentačním dresu. V Jihlavě si natrhl sval. První prognózy hovořily o konci podzimní sezóny, optimističtější o šesti až sedmi týdnech na marodce. „Výsledky vyšetření ale ukazovaly, že sval je zahojený. Jediný problém byl v absolvování jediného tréninku s mužstvem, který byl navíc až předzápasový v Mnichově," popisoval Limberský.

Během nucené pauzy jezdil do Prahy za doktorem Barnou. Vidina duelu v Allianz Areně před osmašedesáti tisíci diváky byla pozitivní energií pro nekonečnou rehabilitaci. A nakonec vše zvládl. „Po dopolední rozcvičce v den zápasu jsem mluvil s trenérem. Dostal jsem čas na rozmyšlenou do oběda, ale cítil jsem se dobře. Více než obnovení zranění jsem se bál, že nemám herní praxi," vykládal zadák Viktorie.

Na hřišti vydržel 75 minut. Zraněná noha vydržela. „Je pravda, že náročnější zápas pro rozjezd jsem si asi vybrat nemohl. Docela jsem se zadýchal," usmál se zkušený obránce, jenž se potýkal hlavně s ofenzivními výpady Robbena. „Dvakrát třikrát narazí, ale má obrovské sebevědomí. Stejně vezme míč a jde do stejné akce znovu, vůbec si nepřipouští nějaké pochybnosti," všiml si.

Ego mohl pohladit jedním vydařeným momentem, když Robbenovi nasadil jesličky. Stadión zahučel překvapením. „Šlo o jediný pozitivní okamžik," posteskl si obránce Plzně. „On byl rozběhnutý, neměl jsem mnoho jiných alternativ. Věřil jsem, že nejde o risk."

Po osobní konfrontaci je přesvědčený, že Plzeň nikdy nestála proti lepšímu soupeři. „Bayern byl lepší než Barcelona, proti které jsme hráli před dvěma lety. Katalánci při dvoubrankovém vedení kontrolovali zápas, nikam se nehnali. Bayern za každého stavu valil dopředu, chtěl další góly. Pětibrankový rozdíl je ještě milosrdný," netajil Limberský.

Přiznal, že po třetím gólu mu bylo hodně těžko na duši. „Říkal jsem si, že jsem si měl dát čas a v klidu se na zápas podívat. Jenže já nechtěl kluky v tom nerovném boji nechat. Radim Řezník by musel hrát přes nohu, což není jeho ideální pozice. Přítomností na hřišti jsem jej vysvobodil. Mohl na svoji stranu, na Ribéryho," připomínal Limberský, že na obou krajích sestavy Bayernu číhala světová esa.

„Inkasovat bůra není populární, ale vzhledem k šancí Bayernu není konečný výsledek tak zlý. Myslím, že z hlediska Bayernu jde o standardní výsledek. Spíše než rozdíl mě mrzí absence fotbalu z naší strany. Většinou jsme létali po hřišti bez balónu. Z plzeňské strany byl zápas hlavně o kondici a běhání, nikoliv o fotbale. Když jsme míč získali, do pěti vteřin jej měl Bayern zpět," posteskl si Limberský.

„Bylo to psychicky i fyzicky strašně ubíjející.  Ale pokud i při čtyřbrankovém manku nedostaneme balón a jen se posouváme... Nechci tvrdit, zda je to ponižující. Jde o reálný obraz mezi Bayernem a Plzní," přemítal Limberský a snažil se neztrácet i přes krutý příděl dobrou náladu. „Barcelona v minulém ročníku při konfrontaci s Mnichovem prohrála v součtu obou zápasů o sedm gólu. Pořád ji můžeme v dobrém smyslu trumfnout. A pokud dostaneme doma maximálně dva góly, přinejhorším ji vyrovnáme."