Článek
Drogba si pro klubovou televizi zavzpomínal na památný zápas a vše doprovodil vlastními kresbami. Ty situace prostě z paměti nedokáže ani po letech dostat. I když velkých utkání odehrál v kariéře moc, tohle prý nic nepřebije. „Finále Ligy mistrů z roku 2012, to byl jeden z největších zápasů mé kariéry," přiznává chlapík, který těsně před koncem finále vyrovnal na 1:1 a díky jeho zásahu tak souboj pokračoval.
Vzpomínal na to, jak si naskočil na centr a jen se modlil, aby netrefil spoluhráče Franka Lamparda, který chtěl zakončovat také. Míč skončil v síti a Drogba v euforii pelášil po hřišti a sklouzl se po kolenou. Pak jej zavalila modrá lavina spoluhráčů.
Drogba: Nebýt Čecha, byl bych za hlupáka
Drogba pak v rozstřelu proměnil i rozhodující penaltu. „Když jsem tu penaltu dal, byl jsem jako šílený a chtěl běžet ke klukům na půlce. Za chvilku jsem se ale otočil a vrátil se k Petru Čechovi," popisuje Drogba. „Bez něj bychom tu trofej nezískali, kdyby nevychytal Robbena," měl jasno.
Na mysli měl 94. minutu, kdy sám hloupě fauloval v pokutovém území a Mnichovští dostali šanci zahrávat penaltu. Český gólman ji ale hvězdě Bayernu zneškodnil. „Teď jsme za hrdiny, ale bez Čecha bychom to nezvládli a já bych byl za hlupáka," tvrdí i po letech přesvědčivě kanonýr.
Následně pokračoval ve vychvalování současné brankářské jedničky Arsenalu. „Pokaždé, když přemýšlím o tom finále Lize mistrů, pokaždé, když vidím trofej, tak vím, že to, že jsme nakonec vyhráli, je zásluha Petra Čecha. Dal bych mu zlaté rukavice, protože pro mě je číslo jedna," dodává Drogba.
