Hlavní obsah

Létání nejvíc vadí Daridovi. Ve vzduchu trpí

Tours

Fotbalisté letecké přesuny moc nemusí, i když jsou pro ně věcí naprosto běžnou. Zejména, když hrají evropské poháry. Na francouzském šampionátu se během deseti dnů proletí hned šestkrát. Do míst, kde hrají zápasy skupiny, a zpět do Tours. Celkem je čeká 2880 kilometrů ve vzduchu. Mnohem hůř na tom jsou Albánci, bydlící v Bretani. Ti absolvují porci 5600 kilometrů. Rumuni naopak jen okolo 1100 kilometrů.

Foto: David Taneček, ČTK

Český fotbalista Vladimír Darida trpí při létání.

Článek

Mezi hráči není nikdo, kdo by se v létání vyžíval, i když většině nevadí. Například Petr Čech si neumí cesty do některých míst představit jinak, než vzduchem.

V minulosti býval za největšího „bojínka" v českém týmu považován Jan Suchopárek, který křečovitě svíral talisman a viditelně trpěl. Slavný nizozemský útočník ve službách Arsenalu Denis Bergkamp nelétal téměř vůbec, samozřejmě přes moře letadlem musel. Pokud to ale jen trochu šlo, jezdil mimo mužstvo vlakem, nebo autem.

Čeští fotbalisté vzdušné cesty zvládají, jiný způsob dopravy nevyužívá nikdo. Nejnepříjemnější pocity v letadle zažívá záložník Vladimír Darida. Důvodem je nepříjemná zkušenost z jednoho letu berlínské Herthy na bundesligový zápas.

„Je pravda, že v poslední době mám s létáním problémy. Nějak se to zlomilo, když jsme letěli do Stuttgartu a přistávali jsme tam asi natřikrát ve velmi silném větru. Bylo to hodně nepříjemné. To byl zážitek, po němž se mi létání přestalo líbit a pokaždé, když jsou nějaké turbulence, tak hned mi v hlavě naběhnou ty nejhorší myšlenky. Takže asi chvilku bude trvat, než si zase navyknu nebo se od toho oprostím," přiznal Darida.

Pavelka létal za rodinou

Nadšený z létání není ani jeho kolega ze středové řady David Pavelka. „Nikdy jsem létání moc neřešil, bral jsem ho jako samozřejmost. Jenže poslední půl rok, co se nám narodila dcera Rozárka, jsem z Istanbulu lítal domů docela často. Využíval jsem každé volné chvilky, abych byl s ní, manželkou Lídou a synem Davidem. Zažil jsem ale pár hodně nepříjemných letů, kdy mi nebylo nejlépe. Budu rád, až si od létání po sezóně na chvilku odpočinu," říkal s vážnou tváří.

„Spousta kluků v týmu je na létání zvyklá, hrají v evropských klubech nebo hráli poháry, takže v létání problém, který by nás nějak ovlivnil, určitě nebude. Přežijeme to i my, co zrovna tenhle druh cestování nemusíme. Ve Francii jsou přelety k zápasům krátké, takže ani moc nepoznáme, že jsme ve vzduchu a už budeme zase sedat," dodal už s úsměvem Pavelka.

Pro gólmana Petra Čecha je létání rutinou. „Naprosto běžná věc. V Premier League, stejně jako při lize mistrů. Ve vzduchu jsme s Arsenalem i několikrát v týdnu. Na šampionátu ve Francii létají všechny týmy, včetně domácích. Neříkám, že každý let je příjemný, ale jsem na létání zvyklý a neumím si cestování na některé zápasy představit jinak, než vzduchem. Co se týká ostatních kluků v reprezentaci, létají také dost často, třeba na zápasy Evropské ligy." konstatoval nevzrušeně.

Letiště za humny

Útočník David Lafata si starosti s létáním nedělá. "Zrovna ho nevyhledávám, ale beru ho jako součást fotbalového života. Když to ve vzduchu nehází, snáším let v pohodě. Naštěstí jsem nikdy nezažil žádný extrém. Třeba jako vyprávěl Daridič."

Ani stoper Roman Hubník se ve vzduchu necítí nijak nepříjemně. „Létání mi nedělá problém. Je to stejné jako v Lize mistrů, kdy se den předem letí na zápas a po utkání nebo následně druhý den zase domů. Já s tím nemám problém, snáším létání dobře. Tady to cestování trochu připomíná pověstné tripy v NHL," pravil a dodal: „Na šampionátu v Polsku před čtyřmi roky to bylo skvělé, protože jsme tři zápasy ve skupině odehráli ve Vratislavi, a letěli až na čtvrtfinále do Varšavy. Teď to bude trochu divočejší."

Trenér Pavel Vrba si pochvaloval výběr místa, kde má tým hlavní stan. „My jsme systém, že se bude hrát všude, nevymysleli. Pořadatelé chtějí týmy představit fanouškům na více místech. Na druhou stranu si myslím, že jsme vybrali strategicky velice vhodné místo, protože to máme z Tours do každé destinace nějakých čtyři sta, čtyři sta padesát kilometrů vzduchem, takže všude je to necelá hodina letu. A letiště je deset minut od našeho hotelu v Tours," říkal s úsměvem trenér českého týmu.

Letiště v Tours je hlavně vojenské, civilní letadla tu přistávají jen na speciální povolení ministerstva obrany. Národním tým dopravil do Francie český dopravce, ale na přelety bude využívat místní aerolinky. „K dispozici bude menší letadlo, protože náš tradiční dopravce Travel Service má k dispozici jen velká. Domů ale poletíme opět s našima," vysvětlil technický vedoucí reprezentace Jaroslav Dudl.

Reklama