Jsme v ráji, nebo snad v nebi? Švédský trenér nemohl uvěřit, že svůj tým dovedl k zlatému triumfu

„Skutečně je to jako pohádka, opravdu jde o něco neuvěřitelného," nedokázal uvěřit švédský kouč Häkan Ericson tomu, co jeho tým dokázal. Dostat se až na vrchol. Vyhrát šampionát. Stát se evropským šampiónem.

„Vítězství pro nás znamená hodně. U nás ve Švédsku není ve fotbale tolik peněz, jako v jiných zemích, ale tento úspěch je důkazem, že děláme fotbal dobře. Proto se teď cítím jako v ráji. Nebo snad v nebi?" kladl Ericson sám sobě řečnické otázky, na které nenacházel v panující euforii odpověď.

Tajemství spočívalo v tom, že jeho svěřenci byli na finále perfektně připraveni a bravurně ho zvládli.

„Zažili jsme velice těžkou první půli, protože soupeř hrál nejen technický, ale i agresivní fotbal, který nám dělal problémy. Ale vydrželi jsme. A co bylo podstatné, udrželi jsme i bezbrankový stav," kvitoval kapitán Švédů Oscar Hiljemark, že stanovenou taktiku jeho tým dodržel.

„Samozřejmě jsme měli plán, jak si proti technicky výtečným a perfektně kombinujícím Portugalcům počínat. Věděli jsme, že v držení míče s nimi můžeme těžko soupeřit, o čemž nás statistiky prvního vzájemného střetnutí ve skupině přesvědčily. Proto jsme se s tímto vědomím smířili a šli na ně jinak. Týmovým duchem, jenž byl v mém mužstvu obrovský. Vůlí a bojovností. Taktikou. A pochopitelně i za pomoci štěstí, které jsme měli," glosoval průběh finálové partie švédský kouč Ericson.

„Klíčem k úspěchu pro nás bylo udržet do přestávky bezbrankový stav. Portugalci měli tady na turnaji skvělý tým, ale když nedokázali do půle skórovat, odrazilo se jejich marné snažení v únavě, jež na nich byla patrná. A čím dál tím víc, to jsme cítili. My měli v tu ránu prostor ke hře. Podobně, jako v prvním zápase, jež jsme s nimi hráli," přidával Isaac Kiese Thelin poučení, jež si Švédové odnesli z první konfrontace v Uherském Hradišti.

Tam vyrovnali v samém závěru a díky remíze proklouzli do semifinále. Portugalský kouč Ruí Jorge taktiku a záměry Skandinávců prohlédl a po půli zareagoval. Zamíchal sestavou a rošády jeho týmu evidentně prospěly.

„Jenže to už jsme se dostali do hry my. A kontrolovali jsme ji, protože jsme v sobě našli víc energie a sil než Portugalci, což se projevilo v závěru prvních devadesáti minut a především v prodloužení," připomínal švédský kapitán Oscar Hiljemark, že gard se postupně obracel a navrch měl jeho tým.

„Hnali nás úžasní fanoušci na tribunách. Neskutečné, kolik adrenalinu jsme najednou v sobě měli. A jak jsme byli hladoví a připravení obětovat úplně všechno, jen abychom cestu dotáhli do konce. To byl hlavní důvod, proč jsme vyhráli," líčil, co se dělo na hřišti a co on i jeho spoluhráči s ubíhajícím časem cítili.

A samozřejmě co jim nakonec dopomohlo k triumfu v závěrečném penaltovém rozstřelu.

„Fantastický pocit dělat tomuto mužstvu kapitána a mít možnost zvednout nad hlavu vítěznou trofej," jásal Oscar Hiljemark.

„Nepřekvapili jsme jen sami sebe, překvapili jsme celou Evropu. Mluvili jsme sice o naší touze turnaj vyhrát, ale uvnitř jsme zůstali pokorní. A právě proto tady stojíme jako vítězové," přidával se Isaac Kiese-Thelin.

„Všichni nás měli za outsidery, nikdo nám nevěřil, my sami sobě ale ano. Od prvního dne, v každém zápase, proti každému soupeři. A cítili jsme, že nám věří i celé Švédsko. Podpora, které se nám před finále dostalo od Zlatana Ibrahimovice i třeba předsedy vlády, nás v tom jen utvrdila. Proto jsme zlato nevyhráli jen my, ale celý švédský národ," promlouval k mužstvu i žluté záplavě rozjásaných fanoušků John Giudetti.

I trenér Häkan Ericson vzkaz domů posílal. „Je adresovaný všem lidem a dětem obzvlášť. Doufám, že náš úspěch pro ně bude výzvou, aby začali hrát fotbal. A také důkazem, co lze ve fotbale a v životě dokázat, pokud chcete a pro úspěch obětujete všechno. A my to udělali. Mé mužstvo tvrdě pracovalo, našlo v sobě vůli a týmový duch, mělo ve svém středu velmi dobré jednotlivce," promlouval, když konečně uvěřil tomu, že nejde o sen a že se skutečně ve fotbalovém ráji či nebi ocitl.