Rubriky:

MS 2006

Lokvenc: Nosit Honzu na zádech je hrozné

14. června 2006 09:49

Už je tradicí, že pokud nemůže hrát Jan Koller, nahrazuje jej v sestavě české fotbalové reprezentace Vratislav Lokvenc. Stalo se tak i v úvodním zápase mistrovství světa proti Američanům a vinou Kollerova zranění zřejmě Lokvenc nastoupí v útoku i v sobotu proti Ghaně. Jakémukoli srovnávání s Kollerem se ale útočník Salcburku v rozhovoru pro deník Právo brání.

Býváte často srovnáván s Janem Kollerem, v čem jste jiný?

Srovnávat nás dva je nesmyslné. Vůbec srovnávat dva hráče na stejném postu je nemožné. Zkuste třeba srovnat Jirku Štajnera s Milanem Barošem. S Honzou jsme sice podobně vysocí, on je asi o pět centimetrů vyšší, ale má také o třináct kilogramů víc. On má sto pět kilogramů, já dvaadevadesát. Je mohutnější. Herně jsme jiní, ale úkoly míváme podobné.

Jak spolu vlastně vycházíte?

Perfektně, známe se ještě ze Sparty, kde jsme hráli spolu. Prožili jsme spolu týdny při rehabilitaci. Je to fajn parťák.

Hrál jste někdy proti němu?

Několikrát v bundeslize jsem ho bránil při standardkách a on zase mne. Strašně špatně se brání, to nepřeji nikomu. Proti němu si prostě musíte pomoct faulem, strčit do něj. Jakmile ho necháte, tak soupeře prostě odtlačí svojí vahou a silou. Ale Honza hraje na mne podobně. Jednou jsem dal gól a pak mi pořád skákal na záda. Jak jsem řekl, je těžší a nést na zádech těch jeho sto pět kilogramů, to je prostě hrozné. Ale přibírat nebudu, to bych nezvládl.

Vraťme se k utkání s USA, v kolik hodin jste po prvním vystoupení na šampionátu usnul?

Ve tři ráno, koukali jsme ještě na náš zápas. Dali jsme si večeři a ráno jsme viděli góly Italů. Pak jsme odpoledne odpočívali, od středy začíná normální režim.

Co tyto dva výsledky znamenají pro vývoj ve skupině?

První zápas je vždycky hodně důležitý. Když se zvládne, je to dobrý krok, ale takový potřebujeme ještě alespoň jeden. Bylo by dobré ho udělat s Ghanou. Teď se nedá koukat na to, jestli postoupíme jako první nebo druzí.

Když jste se díval na zápas s USA, jak jste se líbil sám sobě?

Šel jsem na trávník bez rozcvičení. Rozhýbal jsem se až o poločase. Vpředu jsem to měl těžké. Na hrotu jsem byl sám, kluci ze zálohy mě měli doplňovat. Ne vždycky se všechno podařilo, ale třeba před třetím gólem se nám akce povedla.

Hráli Američané tvrdě?

Stopera Onyewua ze Standardu Lutych si pamatuji, ještě když jsem proti němu hrál za Bochum v Poháru UEFA. Je vysoký, udělaný, síly má hodně. Nemaže se s tím.

Koller je zraněný. Cítíte, že ofenzívní úkoly připadnou vám?

Honzovo zranění není tak vážné. Je nás třiadvacet, nebude to jen na mně.

Po plastice kolenních vazů už se cítíte dobře?

Už ano, dostal jsem se do toho. Chuť do fotbalu mám velkou. Jen to vedro mi nevyhovuje. Po utkání s USA se mi kluci smáli, protože jsem měl kolem rtů bílý flek od soli. Prý jsem vypadal jako Katka Neumannová po třicetikilometrovém maratónu.

Kdy vám v myšlenkách Ghana definitivně vystřídá Spojené státy?

Už teď se začínáme připravovat na sobotní zápas. Ale definitivně to bývá tak dva dny před utkáním.

Co by na Ghanu mohlo platit?

Podle mne podobná taktika jako na Spojené státy. Bránit v bloku, chodit do protiútoků. Dotáhnout míč na dostřel a pak pálit, jako se to povedlo Tomáši Rosickému. Variant je hodně a trenér určitě zase vymyslí tu nejúčinnější.

Hrajete na hrotu raději sám nebo s druhým útočníkem?

Když se hraje na jednoho útočníka, má to vpředu těžší, pokud ho nedoplňují záložníci. Záleží na trenérovi, jakou variantu zvolí. Vpředu mohou hrát třeba Štajner, Heinz nebo Sionko. S ofenzívními hráči máme letos smůlu. My dva s Honzou jsme byli zranění. Teď nemůže hrát Baroš a Honza je znovu na marodce.

V některých momentech to ale vypadalo, že vám ani nejde o to, vybojovat míč...

Od trenéra jsem měl pokyny, abych se co nejvíc tlačil na jejich posledního obránce a nechal třeba míče i propadnout. Kluci toho už měli dost, nestihli se dostat blíž, ke sklepávaným nebo odraženým balónům. Někdy je lepší souboj ani nevyhrávat, ale jen donutit hráče, aby míč dal záložníkovi nebo rozehrál zpět či do strany. Akci to zpomalí víc, než když se soupeř dostane ke sklepnutému míči. Možná to vypadá divně, pokud se třeba pět minut nepotkám s míčem, ale patří to do taktického rejstříku, nenechat obranu soupeře v klidu a dělat prostor spoluhráčům.

Karel Felt, Jan Krůta (Westerburg), Právo

Zrušit


Časová osa: MS 2006

Filtr článků - MS 2006