V Brazílii si nezakopou, na dvě stříbra z MS už Češi jen vzpomínají

Už na druhém světovém šampionátu startoval tým Československa a probojoval se až do finále. V něm však fašistická Itálie nemohla prohrát a švédský rozhodčí Eklind měl od diktátora Mussoliniho jasné pokyny. Především toleroval brutální hru domácích. Nejprve odkulhal zraněný Krčil, po něm i Puč.

Ten však po návratu na hřiště střelou z úhlu otevřel skóre zápasu. V závěru se však podařilo Orsimu vyrovnat a v nastavení rozhodl Schiavio. „Pořád jsme vedli, ale nevěděli jsme, kolik minut zbývá do konce. U nás jsou všude stopky, tam nebyly," po létech vzpomínal na zápas nejlepší gólman světa František Plánička. „Ne že bychom zdržovali, takové věci se nedělaly. Konec stejně byl, až když jsme dostali vyrovnávací branku. Pak se muselo hrát prodloužení."

Československo hrálo v sestavě: Plánička – Ženíšek, Čtyřoký – Košťálek, Čambal, Krčil – Junek, Svoboda, Sobotka, Nejedlý, Puč. Předposlední z útočníků se stal s pěti góly nejlepším střelcem šampionátu.

V Chile vybojovali českoslovenští fotbalisté stříbro podruhé. Bylo však mnohem překvapivější. „My jsme tam odjížděli jako neumětelové. Psalo se o nás, že nemáme šanci uspět," s úsměvem líčil tehdejší záložník Josef Masopust. „Trenér Rudolf Vytlačil ale věděl své. Říkal nám, že porazit můžeme kohokoliv, i Brazilci jsou jen lidi. S těmi jsme remizovali ve skupině 0:0. V utkání došlo k situaci, kdy jsem šel proti Pelému. Byl zraněný. Zastavil jsem metr od něj, aby mohl míč odehrát. On ho kopl do autu. Vůbec by mě nenapadlo atakovat zraněného hráče... Došli jsme až do finále, ale v něm už jsme na rozjeté Brazilce neměli," zavzpomínal fotbalista, který především za výkony na MS dostal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Ve finále Československo nastoupilo v sestavě: Schrojf – Tichý, Pluskal, Popluhár, Novák – Kvašňák, Masopust – Pospíchal, Scherer, Kadraba, Jelínek. Po čtvrthodině dal Masopust gól, když se protáhl mezi dvěma obránci a pálil podél gólmana. Amarildo však rychle vyrovnal a další dva góly přidali Zito a Vavá. Čechoslováci se do vlasti vrátili jako hrdinové a za stříbro dostali odměnu 5000 korun.

Na tomto MS naposledy startovala společná československá reprezentace. Bylo půl roku po sametové revoluci. „Fantastický zážitek. Doma vládlo polistopadové nadšení. Nikdy předtím s námi tolik fanoušků nejelo a byli skvělí," vybavil si tehdejší kapitán Ivan Hašek. „My jsme se snažili dělat jim radost v každém zápase. Atmosféra v mužstvu byla taky perfektní. Pro mnohé z nás bylo mistrovství i odrazovým můstkem do zahraničí," připomněl tehdejší defenzívní záložník.

Čechoslováci hned v prvním duelu rozstříleli 5:1 tým USA, v dalším po velké bitvě porazili Rakousko 1:0 z penalty, kterou proměnil Michal Bílek. S Itálií sice prohráli 0:2, ale postup to neohrozilo. Hattrick Tomáše Skuhravého, s pěti góly druhého nejlepšího střelce šampionátu, pomohl vyřadit v osmifinále Kostariku 4:1. Ve čtvrtfinále pak zastavili československý tým s pomocí rakouského rozhodčího Kohla pozdější mistři světa Němci, když vyhráli z přísné penalty 1:0. Proměnil ji jejich kapitán Lothar Matthäus.

Samostatný český tým startoval poprvé na MS a začal výhrou 3:0 nad týmem USA, když se dvakrát trefil Rosický a jednou Koller. Pak ale následovaly dvě prohry 0:2 s Ghanou a Itálií. Vyřazení bylo obrovským zklamáním. Týmu výrazně chyběli zranění útočníci Jan Koller a Milan Baroš.

„Ztratili jsme naši tradiční údernou sílu," podotkl gólman Petr Čech. „S Ghanou to pak byl hodně nepovedený zápas. Nechali jsme se zaskočit a po rychle inkasovaném gólu jsme se už nevzpamatovali. Itálie, pozdější mistr světa, pak byla jasně lepší. Nevzpomíná se na to dobře, ale věřím, že se na šampionát ještě dostanu. Český fotbal má pořád potenciál, aby dal dohromady kvalitní tým," dodala brankářská jednička.

Počkat si však musí minimálně do MS 2018, které se bude konat v Rusku.