Kostaričané v euforii. Hrdina Navas myslel při penaltách na děti, Umaňovi se o vítězné trefě zdálo

Kostarickým hrdinou se stal sedmadvacetiletý gólman Keylor Navas, který soupeři zlikvidoval během zápasu několik velkých šancí a ve čtvrté sérii penaltového rozstřelu vychytal zkušeného Gekase.

„Byl to úžasný okamžik, jeden z největších v mém životě. Předem jsem si nastudoval, jak Řekové penalty kopou. Věřil jsem, že alespoň jednu penaltu chytím. V zápase jsem schytal hodně ran, ale necítil jsem bolest, soustředil jsem se na každý okamžik a ono to nakonec vyšlo. Všichni jsme do toho dali celé srdce. Tohle je nejkrásnější den pro celou Kostariku,“ říkal muž, který byl zvolen nejlepším hráčem nedělního střetnutí.

Při pokutových kopech prý myslel na svoje děti. Dani a Mateo jsou vždycky v mé mysli, když stojím v brance. A samozřejmě také manželka. Jim patří každý můj úspěšný zápas. Myslím na ně stále, protože se snažím být dobrý táta. Chci, aby byly šťastné a až vyrostou, aby mohli být na svého otce hrdí, protože něco dokázal,“ cituje gólmana španělského Levante list La Nación.

„Ohromně nás podržel. Tady se mluví o spoustě brankářů, ale Keylor je nejlepší,“ pochválil spoluhráče Óscar Duarte, který mu svým vyloučením hodně zkomplikoval život. „Je to jeden z nejlepších brankářů na světě. O tom není pochyb a nebylo to poprvé, co nás podržel. Při penaltách jsem mu věřil,“ složil poklonu gólmanovi jeho kouč Jorge Luis Pinto.

A chválou nešetřil ani řecký kormidelník Fernando Santos. „Nezbývá než pogratulovat Kostarice k postupu a k tomu, jak výborného má brankáře. Nebýt jeho, zápas mohl skončit úplně jinak a na penalty by ani nedošlo,“ tvrdil.

Kolumbijský trenér v kostarických službách Pinto prožíval duel hodně emotivně a také po utkání těžce zadržoval dojetí. „Píšeme historii Kostariky. Udělali jsme ji šťastnou. Bylo to něco úžasného. Celý tým podal fantastický výkon. Zejména v oslabení to bylo nesmírně náročné. Všichni jsme hodně trpěli. Ale vydrželi jsme a v penaltovém rozstřelu přišla odměna. Obdivoval jsem hráče, jak do toho šli odhodlaně a sebevědomě,“ říkal pro TV FIFA Pinto a vyzval všechny Kostaričany, aby vyšli do ulic.

Po Navasovi byl druhým hrdinou jednatřicetiletý stoper Sparissy Michael Umaňa. „Zdálo se mi v noci před zápasem, že budu kopat rozhodující penaltu. Dlouho to vypadalo, že se ten sen nesplní, zejména když jsme hráli v deseti. Myslel jsem na ten sen a cítil jsem se klidný. Prostě jsem věřil, že se vyplní a ono se to stalo. Když jsem pak šel na tu poslední penaltu a věděl jsem, co bude, když proměním a co se může stát, když ji nedám, vůbec jsem nebyl nervózní. Vybral jsem si místo a vystřelil. Nikomu jsme před zápasem o svém snu neřekl, možná mi proto nebudete věřit, ale je to tak,“ cituje deník La República střelce vítězné penalty.

Řekové měli dosud na šampionátu obrovské štěstí. Do hry se vraceli góly ze závěrečných minut či sekund zápasů, penaltový rozstřel ale Jihoevropané, kteří při nich dosud stáli, nezvládli. „Cítím prázdno a smutek. Je to strašná škoda, protože vše hrálo pro nás. Kdybychom proměnili naše šance z druhé půle, nedošlo by ani k prodloužení. I v něm jsme pak mohli vstřelit jeden i více gólů. Nestalo se... Penalty jsou ošidné a Kostarika i díky svému brankáři byla šťastnější,“ konstatoval trenér Fernando Santo. Podle řeckých médií ve funkci skončí a začne etapa budování nového týmu.

Konec v reprezentaci oznámila hned po zápase jedna z největších řeckých legend, sedmatřicetiletý záložník Jorgos Karagunis, který pamatuje zlato z evropského šampionátu 2004, kde Řekové v semifinále vyřadili Česko a ve finále porazili i Portugalce.

„Byl to můj poslední zápas za Řecko. Dnes jsem věřil, že postoupíme a vydržím ještě týden, ale bohužel... Měli jsme šance, nedali jsme je a štěstí se pak přiklonilo k soupeři. Přišel čas odejít, mladým jsme pomohli nasbírat zkušenosti, je řada na nich, aby pokračovali a byli tak úspěšní jako naše generace,“ cituje Karagunise list Ethnos.

Konec reprezentační kariéry zvažuje i druhý z mistrů Evropy z roku 2004 Kostas Katsouranis.