Rubriky:

Kvalifikace MS 2018

Němci jsou na všech postech lepší, ale předem nic nevzdáváme, ujišťuje Kadeřábek

1. září 2017 07:06 - Praha

V pětadvaceti letech a s pětadvaceti starty za reprezentační áčko už patří obránce Pavel Kadeřábek ke zkušeným borcům. Odpovědnost bere, lídrem týmu se však necítí. „Na spoluhráče ale neřvu, to nechávám jiným,“ ujišťuje.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Berete nadcházející kvalifikační duely s Německem a v Severním Irsku jako poslední naději na boj o druhé místo a baráž?

Nezní to moc příjemně, ale je to tak. S Němci můžeme jen získat, ale pokud nevyhrajeme v Belfastu, šance na druhé místo a hlavně baráž skončí.

Cítíte o to větší tlak?

Na reprezentaci je tlak vždycky. V národním mužstvu mají být hráči, kteří si to svými výkony zaslouží. Když už v něm jsou, musí předvést výkon, který je hodný pocty reprezentovat.

V čem je podle vás největší síla německých mistrů světa?

Základem je koncepce přípravy od mládeže, která je v Německu nastavená vlastně od porážky s námi na evropském šampionátu v roce 2004. Tehdy pochopili, že je něco špatně, a vzali to od základu. Bundesligové týmy hrají podobně jako reprezentace, takže pro hráče není těžké se adaptovat v národním mužstvu v kterékoliv věkové kategorii, protože na sebe navazují.

Dá se s nadsázkou říct, že by pro vás vlastně bylo jednodušší nastoupit za Německo, protože v české reprezentaci přeci jenom musíte změnit herní styl...

Já vám rozumím, ale jsem hrdý Čech a chci hrát za naše národní mužstvo. Oni to mají nastavené jinak. Je to mnohem lepší systém než ten náš, ale musíme brát v úvahu, že to je velká země. My můžeme jen doufat, že se celý systém zlepší i u nás. Pochopitelně v reprezentaci musím změnit svůj herní styl. V Hoffenheimu hrajeme vyloženě ofenzívně, držíme míč i v zápasech s Dortmundem nebo Bayernem, který jsme v minulé sezóně i porazili. Proti Němcům budeme v pátek víc bránit, oni budou držet míč a my budeme spoléhat na brejky.

Je hodně těžké prosadit se v německém týmu při obrovském sebevědomí domácích fotbalistů?

Tohle je opravdu strašně těžké. V Hoffenheimu jsem zažil dvě diametrálně odlišné sezóny. V té první jsme hráli o záchranu a ve druhé jsme si vybojovali účast v kvalifikaci Ligy mistrů. Soupeře jsme přehrávali. Když se ale nedaří, většinou to neodnesou němečtí hráči, nýbrž cizinci. Němcům se věří víc, ale tak to má asi být, vzhledem ke koncepci, o níž jsem mluvil.

Vy si ale svoje místo v týmu držíte. Je to i díky disciplíně, která je u Němců vrozená a vám vlastní?

Něco na tom je. Mluvil jsem o tom s trenérem Nagelsmannem. Řekl mi, že ze mne nebude nikdy Ronaldo nebo Messi, který lehce přehrává soupeře v soubojích jeden na jednoho, ale já na hřišti devadesát minut odjezdím. Takových hráčů moc není a on je v mužstvu potřebuje. Získal jsem si ho svojí pracovitostí. Mně je jasné, že musím využívat svoje přednosti, jezdit po lajně nahoru a dolů, a nedělat kličky navíc. Nějaký balón také zkazím, v klubu však oceňují, že na trávníku hraji zodpovědně a nechám tam všechno.

Neštve vás, že pořád čekáte na první gól?

Štve, na tohle téma jsme s koučem také mluvili. Dokážu vybojovat balón, díky dobré fyzičce se do akce i dostat, ale chybí mi lepší finální fáze. Vzal si mne na jeden individuální trénink, zaměřený na zlepšení finální fáze. Uvědomuji si, že k posunu do ještě lepšího klubu mi chybějí právě tyhle pozitivní statistiky a snažím se na tom maximálně pracovat. Trenér oceňuje moji snahu a zatím mi dokáže odpustit, když se něco nepovede. Každý by měl dělat to, co umí a nepouštět se do věcí, které mu nejdou.

Je Julian Nagelsmann hodně přísný?

Je, ale také spravedlivý. Zkritizuje mě třeba za špatnou finální fázi, ale ofenzívním borcům, jako jsou třeba Kramarič nebo Wagner, zase vynadá za to, když vypustí nějaký sprint nebo se nevracejí. Občas je také nepostaví.

Vrátím se ještě k vyřazení Liverpoolem v play off Ligy mistrů. Už to zklamání přebolelo?

Zklamání je pořád. Při tom jsme takového soupeře chtěli a Liverpool byl hratelný. Doma jsme ho v prvním utkání přehrávali, nedali jsme ale penaltu a zahodili sedm tutových šancí. I když jsme prohráli 1:2, věřil jsem, že tam můžeme zvítězit. Jenže na Anfield Road to byl úplně jiný zápas, za dvacet minut jsme prohrávali 0:3. Dostali jsme facku. Liverpool byl jednoznačně lepší a uznávám, že postoupil zaslouženě.

Na vás hrál Sadio Mané. Dal vám zabrat?

Hrozně moc. Bylo strašné s ním běhat, chvílemi jsem nevěděl, co s ním dělat. V jednom bodě je stejný jako Coman z Bayernu. Proti takovému hráči si musíte tipnout, na kterou stranu půjde, a mít štěstí, že jste to trefil, jinak nemáte šanci ho dostihnout. Mají obrovské zrychlení. Při tom v prvním utkání jsem hrál vpředu na jejich obránce, v odvetě jsem se téměř k ničemu nedostal.

S kým předpokládáte, že si zaběháte v pátek?

Nevím, koho tam trenér Löw dá, ale nejspíš Draxlera, což je ovšem trochu jiný typ hráče než je Sané, je ale také velice rychlý a technický. Budeme muset jejich ofenzívní hráče zdvojovat.

Bude pro vás duel s Německem hodně prestižní?

Ani ne. Oni nás neřeší. Jim jsme tak nějak jedno (smích).

Zní to trochu pesimisticky. Co by se muselo stát, abyste s nimi bodovali?

To není pesimismus, ale realita, což však neznamená, že do zápasu jdeme předem poražení. Nechci říkat obvyklé fráze, že nám musí všechno vyjít, jim nic a musíme mít štěstí... Oni jsou zkrátka na každém postu lepší než my. To je fakt, proto hrají v Realu, Juventusu, Arsenalu, Bayernu a dalších velkých klubech. Individuálně je nepřehrajeme. Musíme vsadit na bojovnost, která nám ale naposledy v Norsku chyběla. Fotbal jim musíme znechutit.

Je složité proti takovým týmům stanovit účinnou taktiku?

Můžete se zaměřit na hluboký blok a ten vám rozeberou, můžete je vysoko napadat, a oni vám stejně dají tři góly... Samotný zápas ukáže, co hrát a jakou máme vůbec šanci. V každém případě si musí všechno v našem týmu a hře sednout. Rozhodně necítíme bezmoc. Víme, že hrát se dá s kýmkoliv. I velké týmy mají zápasy, kdy nepromění šance a soupeř naopak z minima vytěží maximum.

Uvědomujete si, že jste v pětadvaceti letech už jedním z nejzkušenějších reprezentantů, podobně jako Theo Gebre Selassie?

Uvědomuju, a vím, že zejména v pátek to s Theem musíme vzít na sebe. Nejsem a nikdy ale nebudu vůdčí typ, který diriguje spoluhráče, řve na ně. To nechávám jiným. Já si to na hřišti poctivě odmakám.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Kvalifikace MS 2018

Filtr článků - Kvalifikace MS 2018


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..