Hlavní obsah

Gól desetiletí, pak mu kariéru ukončily operace. Pravé koleno vede nad levým osm šest, říká bývalý klokan

Robert NeumannSport.cz

Gól desetiletí, futsalista roku. Ale také čtrnáct operací kolen a těžká cukrovka. Skvěle rozjetou kariéru někdejšího obránce Bohemians Jaroslava Kamenického zabrzdily zdravotní lapálie. Nebýt nepřízně osudu, mohla z něj být možná nyní fotbalová celebrita. Jak se „Kamenda" pral a pere s těžkými překážkami, které mu život klade do cesty?

Foto: Sport.cz

Bývalý obránce Bohemians Jaroslav Kamenický.

Článek
Fotogalerie

„Přežívám, užívám, jak se dá. To je celé," zubí se 44letý Kamenický. Vždycky měl v noze dynamit, hravě překopl celé hřiště. Takže když na podzim 1993 u Botiče z půlky překonal libereckého brankáře Maiera, měli zprvu všichni za to, že cíleně. Tehdy 18letý zelenáč šel ale hned po zápase s pravdou ven. Ukopl jsem se, přiznal. Bohužel tato branka pro něj byla první a zároveň poslední v české lize, za klokany stihl odehrát pouhých 31 zápasů. I tak mu zajistila slávu, stala se Gólem desetiletí.

„Ale zase byla pěkná, ne? Ostatně, lidi se mi na ní pořád ptají, i po sedmadvaceti letech. Původně jsem dával dlouhý pas na útočníka Lojzu Špaka. Míč mi sjel a skončil v bráně. Pamatuju si, že mě kluci málem umačkali. Až na Lojzu. Ďolíček byl v euforii, on ale mával rukama a rozčiloval se, že jsem mu nepřihrál," vzpomíná Kamenický. Skleněnou kopačku za Gól desetiletí má vystavenou v domě rodičů.

V té době už měl za sebou první operaci kolena, kterou podstoupil v dorostu Mladé Boleslavi. Počet zákroků v průběhu dalších sezon naskakoval, zastavil se na čísle 14! „Před pěti lety jsem byl na poslední, obrousili mi pravé koleno. Takže je to teď osm šest pro pravé," konstatuje Kamenický.

Injekce do kolen od jednadvaceti

Od jednadvaceti, kdy kariéry fotbalistů začínají, si před každým zápasem nechal píchnout injekci proti bolesti. Na podzim 1999, po dalším zákroku, dostal od lékařů jasný vzkaz: Pokud budeš s vrcholovým fotbalem pokračovat, skončíš brzy na vozíku. K poslednímu zápasu za Klokany a zároveň v profesionálním fotbale nastoupil v listopadu 1999. Ve 24 letech.

„Byl jsem v šoku, nechtěl jsem to zprvu přijmout. Vzpíral jsem se, trápil se. Ale nedalo se svítit, poslechl jsem. Bohemka se ke mně zachovala skvěle, platila mě ještě půl roku. Měl jsem prostor porozhlédnout se po nějakém zaměstnání," říká Kamenický, který nějaký čas pracoval v boleslavské Škodovce jako seřizovač.

Foto: Sport.cz

Bývalý obránce Bohemians Jaroslav Kamenický (vlevo) v dresu Bakova v utkání první futsalové ligy.

Stal se futsalistou roku

Velký fotbal si vykompenzoval v jeho halové podobě, ve futsalu. Paradoxně na tvrdém povrchu ho kolena tolik nelimitovala. Vyhrál titul s Bakovem, brzy se dostal do reprezentace. Zahrál si na MS 2004, o rok později i na domácím ME, byl vyhlášen futsalistou roku. To však už měl těžkou cukrovku...

„Za čtyři měsíce jsem shodil třicet kilo, vážil jsem osmašedesát. Když mi lékaři zjistili hladinu cukru v krvi, nechápali, že jsem při vědomí. Po týdnu jsem zdrhnul z nemocnice, za tři neděle jsem makal v práci. Od té doby si píchám čtyřikrát denně inzulín," podotýká Kamenický.

Nejdřív školník, pak práce v agentuře

Kromě futsalu kopal nižší soutěže v mladoboleslavském okrese, vrhnul se i na hokejbal. „Do čtyřiceti jsem se nenudil. Dělal jsem také školníka na základce v Mladé Boleslavi. Ale po roce jsem skončil, z platu jsem nemohl splácet hypotéku. Teď zase dělám v agentuře Práce, rozděluju lidi po fabrikách. Mám jich pod sebou přes stovku," uvádí Kamenický.

Současně zastává v Bakově nad Jizerou, který působí v 1.B třídě, pozici trenéra. „Když je málo lidí, jdu si ještě zahrát. Pokud je třeba posekat trávu a nikdo jiný nemůže, sednu na sekačku. Stejné je to s dalšími pracemi kolem klubu," dodává bývalý obránce Bohemians.

Nebýt zranění, kdo ví, kde by dneska byl. „Na kdyby se nehraje. Život jde dál, pořád musíte něco překonávat. Jsem spokojený. Žiju v Bakově, kolem fotbalu je skvělá banda lidí. Tady se pořád něco děje," uzavírá Kamenický.

Reklama