Rubriky:

Ostatní

Brutalita na stadionu, která předznamenala krvavé války. Přijel i Řezník Balkánu

13. května 2020 15:58 - Záhřeb/Praha

Fotbal znamená pro mnoho národů natolik silný fenomén, že dalece přesahuje sportovní svět a nejednou v historii zásadně promluvil do osudu celých států. Zatímco třeba senzační triumf Západního Německa na MS v roce 1954 v éře neporazitelných Maďarů vrátil sebevědomí válkou morálně i ekonomicky zdecimované zemi a nasměroval ji k podobně nečekanému hospodářskému zázraku, v Jugoslávii se na počátku 90. let psal zcela opačný příběh. Dění na stadionu předznamenalo sérii krvavých válek s více než stovkou tisíc obětí.

 

Ikonický moment, který dokonale vystihl předválečnou nenávist v Jugoslávii se zrodil přesně před 30 lety. Před úvodním hvizdem (nakonec zrušeného) šlágru mezi dvěma jugoslávskými velkokluby - chorvatským Dinamem Záhřeb a srbskou Crvenou Zvedou Bělehrad - vypuklo na stadionu Maksimir peklo. Neudržela se ani pozdější hvězda AC Milán Zvonimir Boban, který brutálně napadl policistu Refika Ahmetoviče.

Byť napadený policista byl rodákem z bosenské Tuzly a ne ze Srbska, symbolika útoku chorvatského hrdiny na představitele převážně Srby ovládané Jugoslávie byla jednoznačná a všichni ji tehdy tak chápali. Fanoušci Dinama ji během šíleného chaosu náležitě ocenili skandováním „Zvone, Zvone".

„Tohle derby reflektovalo vše, co se v naší společnosti dělo v každodenním životě. Jugoslávský fotbal reflektoval celou Jugoslávii," vzpomíná v dokumentu „Kopanec za nezávislost - víc než jen hra" Boban, jehož útok na strážce pořádku byl jen jedním z mnoha násilných excesů na hřišti a v ochozech.

„Nadával jsem jednomu policistovi. On mě udeřil, a tak celá rvačka začala. Všiml jsem si, že policisté zasahovali jen proti našim fanouškům (Dinama), což mě pořádně frustrovalo, cítil jsem velkou nespravedlnost, která se našim lidem děla celá léta," vybavuje si tehdejší emoce Boban, jenž za svůj čin vyfasoval šestiměsíční distanc, který ho stál účast na MS 1990 v Itálii.

„Boban mi něco říkal, ale vůbec jsem mu nerozuměl. Pořád mě sledoval a mě bylo z jeho očí jasné, že mě chce napadnout. Díval jsem se přes rameno a najednou jsem viděl, jak už letí vzduchem. Kopl mě a povalil na zem," popsal situaci ze svého pohledu policista Ahmetovič.

Řež na Maksimiru nebyla v tehdejší Jugoslávii vzhledem k politickým událostem zase tak velkým překvapením. Po smrti prezidenta, maršála Tita, upadala země v 80. letech do politické i hospodářské krize a do společnosti se vrátily nacionalistické vášně a separatistické tendence jednotlivých svazových zemí. V krajní formě reprezentovaly staronové jevy i fotbaloví ultras Delije (Crvena Zvezda) a Bad Blue Boys (Dinamo).

Vítězové Ligy mistrů v jugoslávském chaosu

Podle mnoha svědectví byl na stadionu tehdy v táboře fanoušků Delije nechvalně proslulý „Řezník Balkánu" Željko Ražnatovič alias Arkan. Pozdější velitel paravojenských srbských sil, který byl mezinárodním soudním tribunálem viněn z válečných zločinů a v roce 2000 na něj byl spáchán atentát.

V Záhřebu 13. května roku 1990 panovaly nepokoje po celý den, fanoušci Crvené Zvezdy zpívali ve městě nacionalistické písně a na stadionu se jim navzdory masivní přítomnosti ozbrojených složek podařilo proniknout do sektoru domácích příznivců. Ti ve vzájemné nevraživosti nezůstávali nijak pozadu.

„Nastupovali jsme hned vedle fanoušků Crvené Zvezdy a nemohlo nám uniknout, co se děje. Byl to chaos. Vzduchem létaly kameny, všude byl slzný plyn, i na hřišti. Bylo jasné, že zápas vůbec nemůže začít.," vybavuje si tehdejší brankář Dinama Miralem Ibrahimovič.

Podle něj bylo i z dění na stadionu jasné, že rozpad Jugoslávie je nevyhnutelný: „Bylo evidentní, že jednotlivé země Jugoslávie chtějí nezávislost. Každý to tak chápal."

„Ve společnosti panovaly tenze, ale to, co se stalo na stadionu, bylo jasným znamením, že Jugoslávie se rozpadne. Nakonec se z toho vyklubal začátek konce jugoslávské éry," přitakává někdejší srbský gólman Crvene Zvedy Stevan Stojanovič.

I když bylo hlavním tématem toho dne násilí, je třeba připomenout, že mezi kopanci a slzným plynem byly tehdy přítomny klenoty světového fotbalu.

V zahajovací sestavě Crvené Zvezdy tehdy bylo hned sedm hráčů z týmu, který o rok později vyhrál PMEZ, tedy předchůdce současné Ligy mistrů.

V sestavě Dinama zase figuroval nejlepší střelec a bronzový medailista z MS 1998 Davor Šuker, který vyhrál Ligu mistrů s Realem Madrid, či již zmíněný Boban - vítěz Ligy mistrů s AC Milán.

roj, Sport.cz

Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní